Region Lanškrounsko

Lázek (714 m n.m.) je nejvyšším vrchem Zábřežské vrchoviny. Výrazný vrch v podhůří Orlické a Jesenické oblasti je tvořen pararulami zábřežského krystalinika. Čistou přírodu dokládají blízká chráněná území: V dole, Selský potok, Selský les a přírodní park Březná. Lázek je nejen na historické česko-moravské hranici, ale vedla tu i hranice národnostní. Pozemek na Lázku odkoupila Národní jednota v Olomouci a v roce 1908 na něm nechala navršit mohylu věnovanou památce Svatopluka Čecha. Vedle ní Jednota postavila r.1912 dřevěnou, 15 m vysokou rozhlednu, která však byla protičeskými vandaly poničena.

Poutní místo a kostel na Mariánské hoře (491 m n.m.) stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Z levého okapu střechy kostela stéká voda do Čermenky, Tiché Orlice a Labe, které ústí v Severním moři, z pravého teče do Moravské Sázavy, Moravy a Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Řeka je pravým přítokem Moravy. Pramení na jihozápadním svahu Bukové hory (958 m) v Orlických horách v nadmořské výšce 780 m, 1,5 km jihovýchodně od obce Čenkovice.

Byl zřízen v roce 1987 jako oblast klidu podle zákona č.40/1956 Sb. Centrální část přírodního parku, který má rozlohu 6 427 ha, je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor - Bukovohorskou hornatinou. Svou výškou (Suchý vrch 995 m n. m., Buková hora 958 m n. m.) vystupuje až do pásma antagonických hodnot krajiny. Červenovodské sedlo, jímž prochází hlavní silniční tah, dělí horský hřbet na dvě části.

Rezervace představuje starou bučinu na strmém svahu s četnými opukovými skalkami a pískovcovými balvany. Z ochranářsky významných druhů rostlin zde nalezneme například jedovatý áron plamatý (Arum maculatum), který má zajímavé utváření květů a nápadné korálově červené bobule.

Členitá Zábřežská vrchovina (734 km2) odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, původně součástí České křídové pánve a od Králické brázdy (součásti Kladské kotliny). Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji od severu člení na tři dílčí části – vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k jihu pozvolna snižují.