O masopustním víkendu uspořádalo Město Lanškroun mezinárodní konferenci o lidových zvycích v zemích Visegrádské čtyřky. Zúčastnili se delegáti z Polska, Slovenska, Maďarska a Česka se svými prezentacemi a jejich program pak pokračoval lanškrounským masopustem. Na neděli se plánoval výjezd do hor, ale počasí jej zhatilo.
Lanškrounské masopustní veselí dobře zarámovalo tématiku konference i když obleva poněkud ovlivnila prožitky venku. Samotná konference v sobotu 18. února dopoledne poskytla srovnání lidových zvyklostí v pěti regionech: na Lanškrounsku, v prostoru dvou polských družebních měst Dzierżoniów a Serock, v oblasti slovenského Kežmaroku a v Maďarsku v městě Hajdúszoboszló a jeho okolí. Konference se zúčastnilo asi 30 účastníků, polovina z nich byli hosté ze zahraničních měst. K nim ale náleží připočítat i taneční a hudební soubory z Dzierżoniówa a z Hajdúszoboszló, vystupující na odpoledním masopustním programu v zámeckém parku. Konferenci ve velké zasedací místnosti Městského úřadu moderovala Ing. Petra Brejšová. Úvodem hosty přivítala paní starostka Mgr. Stanislava Švarcová již oblečená v masopustním starostenském úboru a pronesla i přípitek na zdar konference a celého masopustu. Prvním příspěvkem byla přednáška PaedDr. Marie Borkovcové „Lidová kultura v regionu Lanškrounsko – Kalendářní obyčeje“, dokumentující staré obyčeje od masopustu do Tříkrálové obchůzky, ale i jejich novodobé doplňky jako je Lanškrounská kopa, Poslední zvonění a Slavnosti světel. Fotografiemi ukázala i jak slavívali němečtí obyvatelé regionu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Rozšířená verze přednášky vyšla i v osmistránkové české brožurce s množstvím fotografií. Následoval vstup pana Juraje Švedlára, vedoucího folklórního souboru Magura z Kežmaroku – v podobě mimořádně zajímavého a vysoce profesionálně natočeného vystoupení jeho tanečního a hudebního souboru. Ačkoliv název příspěvku zněl „Fašiangy v starobylom Kežmaroku“, v průběhu vystoupení se vystřídaly nejrůznější lidové obyčeje od přijímání čerstvých tovaryšů do cechu po různé další zábavy v průběhu roku. Toto video ocenili účastníci konference mimořádně dlouhým potleskem. Paní Jadwiga Horanin, ředitelka městské knihovny v Dzierżoniówě, hovořila a prezentací objasňovala téma „Karneval v polské tradici“. Připomněla, že prostor okolo Dzierżoniówa byl po válce osídlen v naprosté většině Poláky z někdejší východní části Polska, obsazené Sovětským svazem na začátku druhé světové války, a tito lidé si přinesli své tamní folklórní zvyklosti. Nejintenzivněji se masopust („zapusty“) v Polsku slaví na Tłusty czwartek – to je poslední čtvrtek před popeleční středou (letos tedy 16. února). Typickým pečivem jsou tehdy hlavně koblihy („paczki“) – statistici konstatují, že se v Polsku za masopust sní 100 milionů koblih, 2,5 koblihy na obyvatele. Dalším oblíbeným pečivem jsou faworki. Obojí pečivo účastníci konference ochutnali. Paní Berényiné Szilaj Ilona, ředitelka kulturního centra v lázeňském městě Hajdúszoboszló ležícím ve východním cípu Maďarska, popsala ve své přednášce „Kulturní život v Hajdúszoboszló“. Již osmdesát let město vzkvétá z termálních pramenů o teplotě 70 stupňů. Vybudovali zde největší lázeňský komplex v Evropě. Město Hajdúszobosló má sice jen 35 tisíc obyvatel, ale projde jím za rok jeden milion návštěvníků. Mají vyšší životní úroveň než je maďarský průměr. Nyní rekonstruují městské centrum nákladem 3 milionů Eur, jak z místních zdrojů tak ze zdrojů naší Evropské unie. Příští rok pozvou lanškrounské na slavnostní otevření tohoto nového městského centra. Název města sestává ze dvou slov, to Hajdú znamená „hajduky“ – ozbrojené pastevce, jakousi domobranu proti osmanským dobyvatelům, a Szobosló je místní název. Závěrečným příspěvkem se stala prezentace „Polské tradice a polské obřady“. Přednesla ji paní Beata Roszkowska z Městského úřadu Serock. Překladem vystoupení zahraničních přednášejících přispěli Ing. Alexander Nagy (maďarština) a pan Robert Miklas (polština). Konference se zúčastnili i pracovníci Městského úřadu Lanškroun, dále členové komise pro cestovní ruch a studentky Gymnázia Lanškroun. Konání konference podpořil grant od Visegrád Fund. Velkou předností se stala účast hostů ze všech čtyř zemí Visegrádské čtyřky.
O masopustním víkendu uspořádalo Město Lanškroun mezinárodní konferenci o lidových zvycích v zemích Visegrádské čtyřky. Zúčastnili se delegáti z Polska, Slovenska, Maďarska a Česka se svými prezentacemi a jejich program pak pokračoval lanškrounským masopustem. Na neděli se plánoval výjezd do hor, ale počasí jej zhatilo.
Projekt modernizace informačního serveru www.lanskrounsko.cz byl realizován za finanční spoluúčasti Pardubického kraje. Více informací o Pardubickém kraji naleznete na www.pardubickykraj.cz a na turistickém portálu www.vychodni-cechy.info.
jste
líp,šašky a komedianty ze sebe děláte celý rok až až.
Tak to sedí