Dobré odpoledne, je úterý 19.9.2017. Dnes má svátek Zita, zítra Oleg.

170907 teslaV nádherných prostorách s klenutými stropy suterénu radnice byla 7. září slavnostně otevřena stálá expozice elektrotechnického průmyslu v Lanškrouně a historie značek Tesla a Diora (Polsko). Za socialismu býval v těchto prostorách sklad civilní obrany, v devadesátých letech tu vznikla restaurace. V posledních letech sklep nebyl nijak využíván, přestože jde o velmi reprezentativní prostory.

Zahájení výstavy byli přítomni představitelé města Lanškroun, partnerských měst Dzierzoniów a Serock (Polsko), Castiglione in Teverina (Itálie) a také čtyřiadvacetičlenná skupina Američanů, potomků Čechů, kteří odešli před 150 lety po prusko-rakouské válce za prací do Ameriky. Výpravu do Lanškrouna a okolí zorganizoval Ed Langer, jehož předkové pocházeli z Dolního Třešňovce. Přítomni byli i zástupci významných lanškrounských firem.

Starosta Lanškrouna Radim Vetchý a starosta Dzierzoniówa Andrzej Bolisega popsali, jak se vyvíjel nápad realizovat projekt zahrnující výstavy na společné téma v obou městech. Dalším krokem bude ještě vyhotovení pěti bronzových modelů elektrotechnických výrobků vyráběných v Tesle. Půjde o čtyři součástky v nadživotní velikosti a jeden model rádia v měřítku 1:1. Modely budou umístěny na veřejných prostranstvích zdánlivě nahodile v různých částech Lanškrouna. V Dzierzoniówe bude instalováno deset modelů rádií zn. Diora. 

Andrzej Bolisega přibližil historii DIORY.  Předchůdce firmy pod jiným názvem působil v Dzierzoniówe už od roku 1945 a pod názvem DIORA od roku 1957. DIORA vyráběla rádia a později i jiné výrobky včetně televizorů. Činnost ukončila v roce 2006.

Ředitelka muzea Marie Borkovcová hosty doslova "provedla" historií města a při výkladu o tabákové továrně, z níž později vznikla Tesla, nechala kolovat krabici s doutníky, jež se tam balily. Nedalo se odolat a všichni k nim přičichli, protože si i po tolika letech zachovávají typickou vůni tabáku.

O historii Tesly Lanškroun velmi zasvěceně hovořil dlouholetý Teslák Jiří Kohout. Převážnou část jeho řeči přinášíme níže. 

Většinu podkladů pro panely, tj. součástky, výrobky i fotografie, poskytl Karel Hrodek, zakladatel muzea elektrotechnických součástek a rádií v Dolní Čermné.

Na realizaci projektu obdržel Lanškroun dotaci 30 tisíc eur z fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis, město se podílí částkou ve výši 15 %.

Expozice bude pro širokou veřejnost přístupná od 12. září.

Marie Hrynečková

 

 


Jak to, že to funguje?

Když se kdokoliv nový setká s lanškrounským průmyslovým prostředím, podiví se. Je tu neobvykle mnoho i docela velkých firem z různých odvětví. V tak malém městě. Všechny čile fungují, a když nastane příležitost, spolupracují a dodávají si navzájem.

Co je v pozadí tohoto dnešního stavu? Američan by řekl „I wonder what makes them tick?“, něco jako „Díky čemu to funguje?“.

Jakoby lanškrounské firmy měly nějaký gen navíc, nazvěme ho třeba „gen úspěchu“.
***

 

Dlouhých 40 let v Lanškrouně působila podle dnešních měřítek obrovská firma. TESLA Lanškroun. Měla 4 tisíce zaměstnanců jenom v lanškrounských provozech.

S velkým úkolem: vyrábět pasivní elektronické součástky pro celou československou elektroniku. Všechny typy, a stále je inovovat a zavádět nové. Jako monopolní výrobce. Nebyla jiná firma, která by náš případný výpadek nahradila.

Nadlidský úkol za podmínek plánovaného hospodářství, nesmírně setrvačného a pomalého. Jak zavést rychle, opakuji rychle, do výroby a dodávat novou součástku, když její kovové dílce, objednané někde jinde, se musely plánovat rok předem?

Tak si TESLA musela tyto dílce vyrobit sama. A k tomu mít vlastní konstrukci nástrojů, nástrojárnu, lisovnu kovových dílců, dílnu povrchových úprav a vstřikovnu plastických hmot.

A takových situací bylo více, třeba soběstačnost v mechanizaci a automatizaci výroby.
***

 

Minulý režim fungoval v podmínkách studené války.

Západ vydal zákaz předávání nových technologií, zákaz vývozu důležitějších technologických zařízení a moderní výpočetní techniky.

Mělo nás to zpomalit, ochromit. Ale nastal i pozitivní důsledek. Museli jsme se to naučit vymýšlet sami. Znovu „objevovat Ameriku“.

TESLA potřebovala a dokázala přijímat erudované a bystré lidi. A vážila si jich. Dostávali byty a měli velké perspektivy pro svůj osobní vývoj a podporu třeba při studiu při zaměstnání.

Příklad: Nejlepší zlepšovatel podniku TESLA v 80. letech, je dnes majitelem a duchovním inspirátorem velké lanškrounské firmy vyvážející do všech 5 světadílů.
***

 

Hned po sametové revoluci v roce 1989 začala TESLA Lanškroun řízeně privatizovat své jednotlivé aktivity na základě doporučení poradenských firem. Zahraničním firmám i místním manažerům. Ten proces se v podstatě stihl do roku 1992. Tehdy byl zbytek TESLY, již méně významný, privatizovaný tzv. „kuponovou privatizací“. Dobrá myšlenka, ale nefunkční.

Jednotliví držitelé firemních akcií se jich pochopitelně rychle zbavovali. Skupovaly je investiční fondy. Jejich manažeři, často z daleka, nemohli rozumět provozním situacím firem, které ovládli. Jak se potom měla taková firma rozvíjet, vyvíjet nové výrobky, expandovat na nové trhy?

TESLA Lanškroun vydržela do roku 2002, kdy byl vyhlášený konkurs. Ten se táhlo neuvěřitelných 15 let. Letos v dubnu byl soudně prohlášený za ukončený.
***

 

TESLA Lanškroun stačila vychovat ve svých mnoha provozech stovky šikovných a kreativních lidí. Pro ty se dnešní nová éra stala dokonalou příležitostí.

Věděli co, věděli jak, a uměli vydržet obtížný začátek v garážové firmě.

Zahraniční investoři užasli nad vysokou úrovní zdejších pracovníků. Minulý režim dbal, lépe než dnešní dnes, na odborné vzdělávání v řemeslných dovednostech.

V roce 1992 jedna zahraniční firma konstatovala, že její čeští zaměstnanci mají z 50 % vzdělání v odborném učilišti, z 25 % střední odborné vzdělání, z 5 % vysokoškolské vzdělání a jen jedna pětina, 20 %, byli lidé se základním vzděláním.
***

 

Takže odpověď na otázku „Jak to, že to funguje?“ zní takto:

Protože TESLA Lanškroun dokázala vychovat místní lidi k potřebným dovednostem. Ona je ten „Gen úspěchu“. A ještě dlouho její příznivý vliv potrvá.

Jiří Kohout


Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.