Dobré ráno, je sobota 16.12.2017. Dnes má svátek Albína, zítra Daniel.

Pamětihodnosti

Kostel sv. AnnyHřbitovní kostel sv.Anny byl vystavěn v l.1701-1705 podle plánů Giovanni Pietra Tencally. Kolem kostela byl založen nový hřbitov. Kostel tvoří sálová loď uzavřená trojbokým presbytářem, loď na východě zakončují z obou stran přístavky, na západní straně je dřevěná kruchta.

Kostel sv. Máří MagdalényEmpírový kostel sv. Máří Magdalény stojí na místě, kde roku 1371 založil litomyšlský biskup Petr Jelito klášter lateránských kanovníků svatého Augustina a postavil kostel sv. Mikuláše a sv. Kateřiny. Klášter na vlhkém místě nevyhovoval, a proto byl roku 1393 přeložen a znovu vystavěn vedle farního kostela - dnes kostela sv. Václava.
Z bývalého kostela se stal špitál se hřbitovem. Uprostřed hřbitova stál do r. 1825 na kamenné podezdívce roubený kostel s oddělenou zvonicí. Ten byl nahrazen nynější stavbou v empírovém slohu, provedenou nákladem Josefa Langera a ukončenou roku 1827.

kostel sv. VáclavaDnešní kostel sv.Václava v Lanškrouně byl prvně zmíněn r.1350 a původně zasvěcen P.Marii. R.1377 byl svěřen augustiniánům. Ti ke kostelu přenesli roku 1393 klášter, (býval za hradbami v místech kostela sv. Máří Magdalény). R.1645 kostel vyhořel i se třemi oltáři, varhanami a zvony. V roce 1765 nechal farář Felzmann vybudovat kůr a 1768 postavit na západní straně kostela novou věž. V 80. letech 19. století byl interiér přestavěn v neogotickém stylu.

Lidová architekturaRegion Lanškrounsko leží nejen na historické česko - moravské hranici, ale setkávají se tu v severní, hornatější krajině vlivy české kultury Podorlicka a vlivy německé jazykové enklávy Hřebečsko (Schonhengstgau) patrné zejména v Lanškrounské kotlině.

RadniceNa volné ploše náměstí byla v letech 1581-1582 postavena radnice. Inspirátorem stavby byl kníže Vratislav z Pernštejna. Aby se zaplatila stavba, bylo umožněno městu Lanškroun stát se výhradním dodavatelem soli a vína na celém Lanškrounsku. Budova stavěná v renezančním slohu byla původně bez věže s dvojí sedlovou střechou. Vnější zdi byly omítnuty vápennou maltou a byly zdobeny psaníčkovou technikou (sgrafity) po vzoru dalších staveb Vratislava z Pernštejna - zámku v Litomyšli a Pardubicích. Jednopatrová původní budova má dva portály.

Nový zámek u RudolticRoku 1684 se stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Místo nevyhovujícího původního zámku v Lanškrouně začal r.1700 stavět nové knížecí sídlo na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi, dnes na Zámeckém vrchu. Plány vypracovali a průběh stavebních prací v l. 1698 - 1712 řídili italský architekt Domenico Martinelli a stavební mistr Antonio Salla. Nový, honosně koncipovaný zámek byl třípatrový, založený na půdorysu tvaru H. Z hlavního průčelí vystupovaly mohutné věžovité výstupky. Každé patro mělo 14 sálů zdobených barokní štukou a nástěnnými malbami.

Zámek TateniceStrategická poloha Tatenice při staré obchodní stezce, která tu vedla přes pohraniční lesy Českého království a vstupovala průsmykem v Zábřežské vrchovině podél řeky na Moravu, dala vzniknout už v počátcích osídlování kraje strážní tvrzi. Tuto tvrz - nacházela se v místech dnešního východního křídla zámku, kde jsou zachovány rozsáhlé valené, klenuté sklepy - přebudoval v roce 1606 Ladislav Velen ze Žerotína na jednopatrový čtyřkřídlý pozdně renezanční lovecký zámek. Projekt je dílem G. M. de Bonnamone.

Zámek v LanškrouněZámek v Lanškrouně vznikl na místě kláštera postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter vypálený za husitských válek patřil od r. 1451 Kostkům z Postupic. V 2. pol. 15. stol. ho upravili pro občasný pobyt. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Hospodářské budovy, dnes již zaniklé, byly v západním křídle kláštera.