Good morning, it is Monday 23.9.2019. It is the nameday of Berta, tommorow is the nameday of Jaromír.

Lanškrounský klub hrající kulečníkovou extraligu sídlí u nonstop baru a musí bojovat o pověst. Hledá proto nové působiště, kam by rodiče pouštěli děti bez obav.
Někteří lidé pořád ještě vnímají kulečník jen jako zábavné doplnění zakouřených hospod a barů. Přitom kulečníkové turnaje, jejichž prostředí je mnohdy na hony vzdálené hospodským výčepům, dnes vysílají nejprestižnější sportovní kanály. Kulečník, tedy billiard či snooker jsou totiž dnes regulérními sporty, při nichž jde o soustředění, přesnou orientaci a až obdivuhodné výpočty šťouchů.

O tom se snaží přesvědčit veřejnost i reprezentanti billiardové extraligy David Minaschek a Daniel Kopecký, kteří v Lanškrouně založili před pár měsíci sportovní klub BC Topspin Lanškroun. „Bohužel v Lanškrouně panuje nedostatečné povědomí o tomto sportu a řada rodičů jej neuznává,“ shodují se.

Účelem klubu je podpora sportovní činnosti členů v kulečníkových disciplínách - pool, snooker a karambol, propagace kulečníkových disciplín, organizování a uskutečňování soutěží. Klub také vyučuje umění kulečníku zájemce starší třinácti let a připravuje a podporuje perspektivní z nich pro reprezentaci.


Kámen úrazu je bar
Kamenem úrazu je ale současné působiště. Když v roce 1999 vznikl klub BC Greenball Lanškroun a jeho členové reprezentovali město v billiardu, neměli dlouho žádnou vlastní hernu. „Hráli jsme po provozovnách. Všude, kde se dalo,“ shodují se členové klubu.

V roce 2008 klub otevřel billiardovou hernu v ulici 5. května, kde se ale ve stejných prostorách nachází nonstop bar. Tato herna však vadila některým rodičům mladých hráčů. A to i přesto, že klub začal hrát billiardovou extraligu. „Lokace nám bohužel nepřála tu správnou klientelu, přes kterou bychom mohli rozšiřovat povědomí o kulečníku mezi dětmi,“ říká David Minaschek.

Dodal, že navíc majitel objektu chce v místě, kde působí billiard klub, opět provozovat občerstvovací podnik. Proto se členové klubu snaží nalézt nové prostory - sousedství nonstop baru už dále nechtějí. „Stoly, zařízení i vybavení máme. Nemáme jen vhodné prostory, ve kterých bychom mohli mládež trénovat a učit. Potřebujeme prostor o minimální velikosti 85 metrů čtverečních, nijak nerozdělený stavebními příčkami či nosnými zdmi. Měl by mít zavedený elektrický proud, vodu a topení,“ vyjmenovává druhý mistr billiardu Daniel Kopecký. „Rádi bychom získali takové prostory, kam by se vešel i stůl na snooker a devítistopý kulečník,“ dodává.

Nové prostory chtějí mít přísně nekuřácké a bez konzumace jakýchkoliv alkoholických nápojů. Proto zahájili jednání i se zástupci města. „Chceme se pokusit zabránit vymizení billiardu z města,“ shodují se.

Jako důkaz kvality kulečníkového sportu v Lanškrouně uvádějí, že dnes je například raritou mít ve výbavě kulečníkového klubu také stůl na královskou disciplínu snooker. „V celých východních Čechách ho mají jen v Hradci Králové. A my. Jsme vlastně jediným místem v celém Pardubickém kraji, kde je možné si snooker zahrát,“ říká Minaschek.

Starostka města Stanislava Švarcová uvádí, že si váží každého, kdo chce spolupracovat s mládeží. „Jsem si vědoma, že prostory, ve kterých billiard klub dříve působil, byly pro mládež nevhodné. Pokoušíme se najít vhodný prostor, do kterého se žádný z rodičů nebude obávat svého nadějného hráče či hráčku kulečníku poslat,“ sděluje Stanislava Švarcová. „Byla bych ráda, kdyby kulečníkový klub nalezl v Lanškrouně odpovídající prostory pro další činnost.“


Turnaje dají organismu zabrat
Lanškrounský billiardový klub má dnes dvanáct aktivních členů. Nejedná se o žádný oddechový sport. „Zájemce o billiard musí být psychicky vyrovnaný. Musí být na tom i dobře fyzicky. Turnaje trvají dlouho, začíná se často v osm ráno a končí v deset večer. Při zápase chodíte i dvě hodiny kolem stolu, a to dá organismu zabrat. Děláme k tomu i další sporty, třeba nohejbal nebo tenis, abychom byli fit,“ říká David Minaschek.

Dodává, že hlavním cílem klubu v současnosti je oslovit žáky základních a studenty středních škol, kteří by měli zájem o výuku billiardových disciplín

Oba hráči a šéfové klubu navíc chtějí představovat billiardový sport jako alternativu pro děti, které nemohou hrát běžné a populárnější sporty.

„Inspirovali jsme se u pardubického billiardového klubu. Ten navštěvují děti, které trpí astmatem, a proto se nemohou věnovat fotbalu nebo hokeji, tedy vysokozátěžovým sportům. Proto přecházejí k billiardu, který není až tak náročný po fyzické stránce, ale spíše po té duševní a psychické,“ uzavírá Daniel Kopecký.

Autor: Petr Broulík

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.