Good afternoon, it is Monday 17.6.2019. It is the nameday of Adolf, tommorow is the nameday of Milan.

180303 zachrankaMF Dnes / 3.3.2018
Cesta dvaasedmdesátileté Heleny Dvořákové, která se na Štědrý den po vyšetření v Orlickoústecké nemocnici vydala v lehkém oblečení a ve tmě do dvacet kilometrů vzdáleného Lanškrouna pěšky, mohla dopadnout špatně. Do nemocnice ji přivezla záchranná služba, zpátky už nárok na odvoz neměla, autobus jí nejel, taxík si vzít odmítla. Před podchlazením ji o štědrovečerní noci zachránil ochotný manželský pár, který ji našel u silnice.

Nepříjemnosti této pacientky byly extrém. Ale důvod, pro který se do této situace dostala, se týkají velkého množství pacientů. Cesta zpátky z nemocnice může být pro pacienta těžko řešitelný problém. Zdravotníci přitom žádný zákon či předpis neporušili.

Helena Dvořáková si na Štědrý den odpoledne přivolala záchrannou službu, která ji převezla z Lanškrouna do Orlickoústecké nemocnice. Po vyšetření a předepsání léků jí zdravotníci propustili s tím, že sanitu na cestu zpět nedostane. „Ze zdravotních důvodů nebyl převoz indikován,“ reagoval na stížnost ředitel Orlickoústecké nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

„Nepředpokládala jsem to, netušila jsem, že mne sanita nezaveze zpět. Měla jsem u sebe jen dvě stě korun, sto korun jsem zaplatila v nemocnici,“ uvedla Dvořáková.

Jenže na Štědrý den večer zpátky do Lanškrouna už žádný autobus nejel. Zdravotníci jí nabídli, že si může zatelefonovat příbuzným, když u sebe nemá mobil. Chtěli jí také přivolat taxík, který by si pak zaplatila doma. I to pacientka odmítla jako příliš drahé řešení a vydala se na cestu pěšky. „Uznávám, že to nebyl rozumný nápad, mohla jsem z toho dostat zápal plic. Já bych to i ušla, ale byla tma jak v pytli, neměla jsem teplé oblečení ani reflexní pásku,“ řekla žena.

„Všimli jsme si jí, jak sedí u silnice na kraji Ústí nad Orlicí, bylo vidět, že je trochu mimo. Chtěla jít do Lanškrouna, ale vůbec nevěděla kudy. Nejvíce mne zaskočilo, že byla úplně na lehko,“ uvedl Jakub Šmída, který ji vzal do auta a rozjel se s ní do Lanškrouna, i když to pro něj byla zajížďka. „Bylo vidět, že je na tom špatně, a navíc – byly Vánoce,“ řekl.

Příběh rozzlobil řidičovu matku – místostarostku Rychnova na Moravě Hanu Šmídovou, která si na postup zdravotníků stěžuje a neúspěšně požaduje, aby Pardubický kraj i nemocnice uznaly chybu.

Krajský úřad postup zdravotníků prošetřil a dospěl k závěru, že nic neporušili. Nemocnice upozorňuje, že převoz pacienta sanitou zpět domů by jí zdravotní pojišťovny nezaplatily. VZP potvrzuje, že k přepravě musí být zdravotní důvody, nikoli sociální, jako je například špatné dopravní spojení.

„Pokud je pacient, jehož zdravotní stav nevyžaduje hospitalizaci, schopen pohybu bez pomoci a je soběstačný, není možné vystavit příkaz k transportu do místa bydliště,“ uvedl mluvčí pardubické nemocnice Dušan Korel.

Žena při vyšetření uvedla, že měla zdravotní potíže už od rána. Nejdříve ale doma uvařila oběd a teprve pak zavolala na linku 155. „Uvařila jsem, byly u nás děti, nechtěla jsem jim zkazit Štědrý den a pořád jsem doufala, že to přejde,“ uvedla Dvořáková.

Takový postup však je problematický. „Z tohoto pohledu se již samo přivolání sanitky jeví spíše jako zneužití záchranné služby. Nešlo o náhlou změnu zdravotního stavu či ohrožení života,“ uvedla v písemné odpovědi na stížnost Hana Polívková ze sekretariátu pardubické nemocnice.

Vedení záchranné služby připomíná, že pacienti po převozu do nemocnice musí počítat s tím, že pokud nejsou hospitalizováni, musí se postarat o cestu domů sami. „Pacienty na to upozorňujeme, vždy se snažíme si od nich vzít kontakt na příbuzného, rodinný příslušník na telefonu je ideální,“ říká šéf Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Igor Paar.

Podle Hany Šmídové nemocnice sice jednala na základě zákona, přesto je přesvědčena, že postup zdravotníků nebyl o Vánocích, kdy nefunguje hromadná doprava, v pořádku. „Vytratil se mi z toho lidský přístup. Neměli ji nechat odejít a měli se to snažit dál řešit,“ říká.


David Půlpán, MF Dnes


Nárok nemá ani vozíčkář
Nárok na bezplatný převoz sanitkou na vyšetření a zpět mají jen někteří pacienti. Teoreticky jsou to lidé, kteří mají omezenou hybnost a špatnou imunitu. Jak ale upozorňuje předsedkyně Společnosti revizního lékařství Zdeňka Salzcman Kučerová, v praxi rozhodnout konkrétní případ bývá podstatně složitější.

Záchranná služba přivezla dvaasedmdesátiletou pacientku do orlickoústecké nemocnice. Protože však lékaři nenašli důvody k její hospitalizaci, odmítli ženě zajistit sanitkou převoz zpět domů do Lanškrouna. Seniorka se pak vydala pěšky na dvacetikilometrový pochod jen v lehkém oblečení. Je takový postup nemocnice v pořádku?
To, že nemocnice nevystavila doklad na bezplatný odvoz domů, je v souladu s pravidly pro úhradu zdravotnické přepravy. Není však lidsky v pořádku, že se zdravotnický personál nepokusil zajistit jiný způsob dopravy. Tedy fakt, že pro většinu nemocnic i jiných poskytovatelů péče starost o pacienta jeho ošetřením či ukončením hospitalizace končí. Zařízení by mohlo mít k dispozici službu, která by pacientku dovezla zpátky domů s tím, že by si případně tuto službu sama zaplatila. Nemocnice by měla být schopná nabídnout v takové situaci pacientovi pomoc, zvláště pokud v danou chvíli nemá možnost vrátit se domů veřejnou MHD.

Mají revizní lékaři s podobnými případy vlastní zkušenosti?
Ano. Dotazy pacientů, na co mají vlastně nárok, patří k nejčastějším otázkám, které revizní lékaři řeší. Díky tomu se dozvídáme o konkrétních případech z praxe. Poměrně často se stává, že pacienta odveze záchranka narychlo, takže nemá možnost se připravit na situaci, že ho z nemocnice po ošetření pošlou domů. Prostě nepočítá s tím, že by měl z nemocnice ještě týž den odjet autobusem či vlakem. Nemá s sebou například náležité oblečení či peníze, telefon a podobně.

Co by se mělo změnit?
Každá nemocnice by měla mít k dispozici možnost placené přepravy pacienta. Zatím to funguje jen u některých zdravotnických zařízení, které nabízejí dopravu vlastní dopravní služby, nebo se smluvním partnerem, za zvýhodněné ceny.

Co se týče dopravy zdarma – kdy mají lidé nárok na bezplatnou sanitku?
Obecně platí, že tuto službu může lékař předepsat pacientům s omezenou hybností a při vážných poruchách imunity. Vždy však záleží na konkrétním stavu dotyčného, nikoliv na diagnóze. Takže například ani onkologicky nemocný pacient, který dojíždí na chemoterapii nebo na ozařování, nemá automatický nárok na hrazenou přepravu. Ani porucha hybnosti sama o sobě není ještě indikací k hrazené dopravní zdravotnické službě. Na bezplatnou přepravu nemá nárok například ani invalidní pacient, který si jinak na vozíku sám obstarává vše potřebné a je schopný se sám dopravit i na kontrolu k lékaři či na vyšetření.

A co pacienti s poruchami imunity?
To se týká pouze pacientů, u kterých laboratorní výsledky prokázaly oslabení imunitního systému a ohrožení života infekční nemocí. Pak je na místě, aby lékař uvažoval o indikaci zdravotnické přepravy, ale již nikoliv sanitním vozidlem, ale vozidlem soukromým, řízeným jinou osobou.

Mají tedy nárok na bezplatnou sanitku například lidé krátce po transplantaci, kteří se doléčují doma a potřebují se dopravit na vyšetření?
Záleží na konkrétní situaci, ale v takovýchto případech obvykle ano. Jde o pacienty, kteří užívají imunosupresivní léky a musí dodržovat režim ochrany proti nákaze infekční nemocí.

A co například člověk, který se doma léčí po zlomenině klíční kosti, kterého lékařka odesílá do nemocnice s podezřením na trombózu?
Tato diagnóza bez znalosti podrobných okolností sama o sobě nezakládá nárok na bezplatnou přepravu. Je důležité ještě upozornit na to, že vysoký věk není rozhodně důvodem pro bezplatnou přepravu. Stejně tak ani sociální situace pacienta.


Iva Bězděková, MF Dnes

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.