Členitá Zábřežská vrchovina (734 km2) odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, původně součástí České křídové pánve a od Králické brázdy (součásti Kladské kotliny). Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji od severu člení na tři dílčí části – vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k jihu pozvolna snižují.

Nejsevernější a nejvyšší Drozdovská vrchovina (vrch Lázek s rozhlednou, 714m) je daná budínskou poruchou a navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a jih Hanušovické vrchoviny.
Mírovská vrchovina střední části s nejvyšším Kančím vrchem (606 m), je vymezena údolími Moravské Sázavy a Třebůvky. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu.
Zajímavé je průlomové údolí Březné poledníkového směru z Králické brázdy do Moravské Sázavy a žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Nádherná údolí jako stvořená pro pěší i cykloturisty jsou podél říčky Březná (Přírodní park Březina), která tvoří hranici Čech a Moravy. Turisty velmi oblíbená je Drozdovská pila.

Zpracoval Mgr. Miloš Krejčí © 2002, Infocentrum města Lanškroun a regionu Lanškrounsko, nám J.M.Marků 12, Lanškroun. Připraveno ve spolupráci s Měst. muzeem Lanškroun a OÚ Ústí n.O.- odbor život.prostředí.