Nedělní koncert vokální skupiny Hlasy ve tmě vyslechlo v albrechtické kapli sv. Anny asi sto posluchačů. Ti obsadili všechny lavice a asi patnáct jich stálo ve vstupní chodbě. Pro obec se 475 obyvateli to je taková návštěvnost, jako kdyby na akci v Lanškrouně přišlo přes 2000 lidí. Koncert při svíčkách provázely dlouhé potlesky a nakonec i přídavek.

Pořadatele mile překvapil počet příchozích. Navzdory venkovnímu mrazu zaplnili celou kapli tak jako při letních koncertech.
Na začátku nás přivítal pan Zbyněk Najman z pořádajícího občanského sdružení Šnek – klub pohybu v obci. Přivítal všechny příchozí posluchače a mezi nimi pozvané hosty a omluvil děkana Zbigniewa Czendlika, trávícího vánoce u své rodiny v Polsku. Přednesl ale několik jeho myšlenek a tak dobře zarámoval koncert do vánoční atmosféry naděje a důvěry v budoucnost.
Čtyři zpěvačky – Simona Olahová, Jana Horáková, Jana Majetičová a Blanka Knollová, z nichž první hrála na kytaru, nás potom oslnily řadou citových písniček, a bohatostí svého čtyřhlasého zpěvu. Musely odolávat jen mírně temperovanému prostředí zimního kostela, ale trochu je rozehříval sousední teplomet a hodně naše potlesky.
Z asi patnácti skladeb hodinového koncertu bylo několik z vlastní tvorby a dalších asi pět včetně přídavku byly vánoční koledy.
Každá zpěvačka přispěla svou osobitostí a to jim dovolovalo zpívat v různých stylech až po gospel. Jejich čtyřhlas ale také výrazně zazněl ve swingové skladbě.
Je zážitkem vnímat, jak je Simona Olahová srostlá se svou kytarou, a kolik citů a pocitů z tohoto nástroje zaznívá.
Škoda, že Hlasy ve tmě ještě nepotkala možnost nahrát své CD. Zasloužily by si to a věřím, že mnozí z nás by si takové CD rádi pořídili.
Dá se říci, že stojí za to přijít na každý další koncert Hlasů ve tmě, neboť je to ten typ hudby, který je myslím blízký skoro každému srdci.
Několik fotografií z koncertu a prostředí kostela a jeho okolí bohužel přesně nevystihuje kouzelnou atmosféru večera, neboť autentické prostředí koncertu při svíčkách nejde zachycovat s použitím fotoblesku.
(Malá poznámka: Lanškrounsko je malý region a tak bylo milé vidět Hlasy ve tmě vlastně jen o několik hodin později v pondělí i na Zpívání koled na Marianské hoře.)