Geschichte des 20. Jahrhunderts

Lanškroun nechtěl do Československa
„Národní radou jménem českého národa proklamován česko-slovenský stát“ tento zápis byl napsán do lanškrounské městské kroniky 28. října 1918. Lidé z Lanškrouna se však v té době necítili být součástí „českého národa“, protože zde byla většina německého obyvatelstva.

Součástí Říše se stal i Lanškroun
Mnichovská dohoda, kterou podepsali zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Edouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie), změnila osudy spousty lidí žijících v pohraničí. Výjimkou nebyl ani Lanškroun a jeho okolí.

Ve třicátých letech byl Lanškroun městem s většinově německým obyvatelstvem. Ve městě žilo 5 297 Němců a pouze 1 093 Čechů. V tomto období vzrůstal u sudetských Němců nacionalismus a touha po autonomii na československé vládě. Německé obyvatelstvo v Lanškrouně se v tomto nelišilo od ostatních sudetských oblastí, nicméně míra nacionalismu zde byla výrazně nižší, než například v severních Čechách.

Badatel, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět ve svém pořadu Krvavá léta mapuje nejtemnější dobu naší historie – vypráví příběhy z let 1938-1953, tedy období nacistické okupace, vyhnání Němců a nástup komunismu. Díl ze 4. listopadu 2019 věnoval poválečnému masakru Němců na náměstí v Lanškrouně. Celé video můžete zhlédnout ZDE.

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky...“ Takto začíná asi nejznámější projev Klementa Gottwalda, kterým vyvrcholil komunistický puč a započal 41 let dlouhou éru komunistického režimu. Co se však událo před tímto projevem? A jak poté pokračoval život na Lanškrounsku? Přinášíme vám některé postřehy z této doby, které je dobré si připomínat.

21. srpna 1968 byli lanškrounští obyvatelé časně ráno probuzeni rachotem vojenských letadel a obrněných transportérů. Většina z nich se z rádia dozvěděla šokující zprávu: v noci překročila československou hranici vojska Varšavské smlouvy!
Jak jim tento den utkvěl ve vzpomínkách, čtěte ve vyprávění paní Zdenky Činčalové, pana Josefa Mastného a pana Ludvíka Zrůstka,

Kdo prožil srpen osmašedesátého roku, nezapomene. Bohužel, historická fakta byla v dalších letech stranickými a státními orgány překrucována. Faktické dokumenty a fotografie záměrně ničeny. Lidé pronásledováni. Sdělovací prostředky podléhaly tvrdé cenzuře, tiskoviny byly pečlivě kontrolovány.
Přinutit člověka, aby své pocity a zážitky zapomněl, však nelze. Naštěstí.

Ing. Jan Šebrle byl jedním z hlavních aktérů listopadových událostí roku 1989 v Lanškrouně. Zážitky to byly natolik silné, že i po třiceti letech si je vybavuje den po dni. Ptali jsme se, jakou konkrétní událostí pro něho listopadové dění začalo?

Ve fotogalerii přinášíme snímky z generální stávky před kinem, která zde proběhla 27. listopadu 1989 za účasti 5 tisíc lidí. Autorem snímků je Václav Uhlíř, s jehož laskavým svolením zveřejňujeme nejen záběry z 27. listopadu, ale i snímky z recesistických akcí Společnosti za veselejší současnost.