Snad všichni známe pana učitele Dušana Šlahoru, ramenatého člověka s velkýma rukama, a s ryzím zaujetím pro náš kraj, jehož krásy a historii dovede tak dovedně popisovat ve svých článcích. Nyní se jemu i nám splnil sen – vyšla kniha soustřeďující jeho časopiseckou tvorbu za posledních víc jak 20 let. Vydala ji tiskárna TG TISK na oslavu svých dvacetin a v neděli 21. prosince proběhl její křest.
Skromný pan Šlahora se prý obával, že do sálu zámku přijde jen hrstka lidí, ale musel být příjemně překvapený. Skoro všechny židle v hledišti byly obsazené a fronta lidí při závěrečné autogramiádě sahala obloukem od rohu pod jevištěm až ke vchodu do sálu. Přítomni byli starosta Města Lanškroun Mgr. Radim Vetchý a dva dřívější starostové Jan Špičák a Ing. Martin Košťál.
Setkání moderoval uvolněně František Teichmann, šéfredaktor Listů Lanškrounska. Nejdříve pozval ke slovu Ing. Jiřího Sloupenského. Ten krátce přiblížil historii a dvacetileté jubileum společnosti TG TISK s.r.o. a popsal, jak se s otcem Jiřím Sloupenským starším rozhodli ke kulturnímu počinu – vydat knižně příspěvky Dušana Šlahory, snad nejpilnějšího přispěvatele do Listů Lanškrounska, aby tak jepičí život těchto článků zanikající s odložením časopisu někam do sběru přešel do trvalé podoby. Firma se rozhodla maximálně zpřístupnit knihu veřejnosti i stanovením příznivé ceny 200 korun.
Následoval proslov dalšího lanškrounského spisovatele Jiřího Faltuse, tak výstižný, že jej připojujeme za závěr tohoto článku. Životní příběh pana Šlahory obsahuje i dvacetiletý zákaz intelektuálního zaměstnání v době totality, ale podle slov Jiřího Faltuse pan Šlahora „přesto nezatrpkl, ale v té době se upírá k místním dějinám a hledá odpovědi na mnoho otázek nadčasové hodnoty.“
Sám pan Šlahora místo obecných úvah zmínil tři příběhy ze svého historického bádání a popisoval konkrétní radosti z toho, když se podaří nalézt nějakou chybějící podrobnost dokreslující určitou historickou událost nebo okolnost. Vyjádřil svou velkou vděčnost společnosti TG TISK za jejich rozhodnutí knihu vydat a podporovat.
Vlastního křtu knihy se účastnili představitelé vydavatele a Jiří Faltus. Jiří Sloupenský starší při samotním ceremoniálu popřál knize mnoho spokojených čtenářů.
Během programu dvakrát vystoupila nejdříve trojice a pak čtveřice zpěvaček a hudebnic tvořících skupinu Hlasy ve tmě a posluchači je odměňovali zasloužilým velkým potleskem.
Při autogramiádě byl pan Dušan Šlahora viditelně dojatý a to, jak mnoho lidí mu vyjádřilo svou úctu, jej jistě posílí a povzbudí k další literární tvorbě.
Jiří Kohout
Proslov pana Jiřího Faltuse k vydání knihy Dušany Šlahory: Lanškroun, moje pozdní láska
Vážení přátelé,
je mi velkou ctí, že jsem byl pověřen seznámit vás s osobností a dílem pana Dušana Šlahory, necítím se však být natolik fundovaný, abych dokázal vystihnout v plné šíři vše, co by mělo být řečeno o tomto našem významném spoluobčanovi při příležitosti vydání souboru jeho příspěvků z historie a vlastivědy Lanškrounska, jeho životních láskách.
Kniha s krásným a vyčerpávajícím názvem je bezesporu dílo pozoruhodné a přínosné a jeho autor nejen vzdělaný a moudrý pozorovatel, především však zvídavý a okouzlený poutník, člověk čestného charakteru, který nikdy nešetřil sebe ani své boty, aby s pokorou a obdivem vstřebával vše z tohoto kraje, jehož dějiny, krásu, vznešenost a osudy lidí poté proměňoval v zásadní odpovědi.
Dnes se tedy máme možnost, díky velkorysosti firmy TG TISK otce a syna pánů Sloupenských, seznámit s tímto souborem v podobě, jakou si tento rukopisný materiál zasluhoval už dávno. Naštěstí pan Šlahora dokázal tuto nepřízeň překonávat s nadhledem a shovívavou skromností, vědom si nepomíjivosti vytvořených hodnot a neúnavně dál procházel při svých toulkách milovaným krajem a plnil svoji paměť vším, čemu se nemohl vyhnout, a co z jeho vědomí vytlačovalo pocit ponížení a bezmoci, kterého se mu dostalo za postoje, ze kterých se z podstaty svého přesvědčení musel vyslovit. Tím byla jeho budoucnost zpečetěna, musel odejít, aby následně na režimních pahodnotách mohli mnozí vyrůst.
Škoda, že čas nelze vrátit o tyto roky. Naštěstí ale své články psal neúnavně dál, a tak dnes můžeme výsledný soubor s bohatým fotografickým doprovodem a ve výrazné úpravě a zpracování, představit.
Dušan Šlahora vystudoval češtinu a ruštinu, učil ve Výprachticích a v Červené Vodě, ale jeho vztah k literatuře jej dovedl ke krátkému a šťastnému období k řízení okresní knihovny. Následovalo však dvacetileté období práce v dělnickém povolání pod příslušným dohledem, přesto nezatrpkl ale v té době se upírá k místním dějinám a hledá odpovědi na mnoho otázek nadčasové hodnoty.
Publikace shrnuje to nejpodstatnější, co by mělo být ve své pestrosti zachováno pro svůj význam a hodnotu společensko-mravní, plnící etický úkol dneška tak přejícímu rozmachu úpadkové zábavy a narušující tradiční kulturnost a vzdělanost. Práce navazuje a vyplňuje prostor od vydání Vlastivědy Lanškrounska. Jednotlivé části dávají možnost hlouběji nahlédnout do leckdy složitých poměrů a rozhodujících okamžiků prošlých let a pochopit jejich duchovní a politicko-hospodářský rozměr. Klade si za cíl přispět novými podněty k rozvoji zájmu o historii regionu tvořenou a prožívanou lidmi, kteří zde v příhraničí žili a žijí a k hlubšímu poznání často zkreslované pravdy v prostoru utvářeném po léta prací i cizími zásahy, vedoucími až k osudovým zvratům. Texty připomínají nejen jak se žilo a myslelo v různých dobách, ale také které osobnosti je formovaly. Člověk musí vědět, že jeho život má určitý smysl a že někam patří, poznávejme proto i my minulost svého kraje, patří nám i našim dětem.
Dušan Šlahora zachycuje i velebnost zdejší přírody a na historické děje často navazuje aktuálními otázkami dneška. Otevírá nejen nový prostor, ale upozorňuje i na současný stav památek, na významné krajinné prvky a zařazuje úryvky z děl a života našich klasiků. Navazuje na své předchůdce jako byli např. Jindřich Chládek, František Šilar nebo Jaroslav Tušla a dalších osobností zapsaných v kronice regionu, např. Boži Modrého či devíti bývalých starostů města.
Nebudu nadále mluvit o knížce, bude lépe se do ní začíst a obohatit se jejími poctivými slovy, touto živou vodou, ať sami oceníte zaujetí jejího autora a jeho zasvěcená vyjádření, za jejichž počátek vždy považoval hloubání o původu a významu světa.
Při udělení Pamětní medaile města řekl: "Probouzet a posilovat ve čtenářích a občanech Lanškrouna smysl pro dějinný rozměr lidského života, vědomí dobře zvoleného domova a pocitu spokojenosti s daným životním osudem."
Dušan Šlahora je člověk, který mně osobně je vzorem laskavosti a vysoké morálky. Hluboce si jej vážím a děkuji mu za jeho dary. Jeho příběh by měl být poučným pro ty, kteří si neuvědomují svá selhání. Paměť a víra v člověčí lepší já byly nepochybně tím, co Dušana Šlahoru motivovalo k psaní. Nemohu opomenout i velké pochopení a podporu jeho ženy. Patří se rovněž poklonit i jeho širokým občanským aktivitám, úsilí při obnově Zámečku, práci s mládeží a výstavbě dětského hřiště Eldoráda. Vydané knize popřejme na cestu do života vše, bez čeho se neobejde - zasloužený zájem a poučení čtenářů.
21. 12. 2014
