U příležitosti 76. výročí zatčení prvních československých hokejových mistrů světa uctili senátoři jejich památku u desky, která je umístěna v Praze na domě bývalého hostince U Herclíků, kde byli hokejisté 13. března 1950 zadrženi komunistickou StB.
O deset dní později StB zatkla i brankáře Bohumila Modrého, který v té době už ani nebyl členem národního týmu. V nespravedlivém procesu byli hokejisté obžalování ze špionáže a velezrady. Nejvyšší trest, 15 let vězení a nucených prací v uranových dolech, dostal Bohumil Modrý. Na následky ozáření zemřel v roce 1963 ve věku 46 let.
Za vidění stojí dokument Případ Modrý. V něm Blanka Modrá, dcera legendárního hokejového brankáře Bohumila Modrého, vypráví o životě svého otce. O jeho studiích, o začátcích hokejové kariéry, o úspěších v národním týmu, o obdivu domácích i zahraničních fanoušků, o rodině i o zatčení, mučení a následném umírání.
Blanka Modrá popisuje i vztah k Lanškrounu, kam mladý Bóža jezdil s rodiči na koupaliště a později ve městě našel domov i práci: „Po skončení války a po složení druhé státnice na vysoké škole technické dostal tatínek nabídku od města Lanškroun, aby převzal vedení tamní cihelny. Znal toto městečko dobře. Od dětství tam jezdil s rodiči ke známým. V červenci 1945 se tam tatínek s maminkou a zatím jen s Alenou přestěhovali do domku s hezkou zahradou v Nádražní ulici. Pro město Lanškroun připravil jako novopečený inženýr regulační plán. Vedle toho navrhl přístav na vodním kanále Labe-Dunaj, projektoval letiště a zároveň jezdil do Prahy na tréninky a na zájezdy LTC do ciziny,“ vypráví v dokumentu Modrého dcera.
Matěj Brýdl
foto: X/Senát Parlamentu ČR
