Viděli jste už někdy na pozvánce název “Flerjarmark” a nevěděli jste, o co se přesně jedná? Jaké výrobky se na takovém trhu prodávají? Jeden takový můžete navštívit už tuto neděli 3. května v Ústí nad Orlicí. A ještě předtím si můžete přečíst rozhovor s Helenou Görnerovou z Lukové. Organizaci jarmarků se věnuje už 25 let.
Jak byste jednou větou popsala Flerjarmark někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?
Poctivý trh, na kterém prodávají tvůrci z Fleru. A Fler? To je největší český handmade web, kde drobní tvůrci prodávají své výrobky. Funguje již téměř 20 let a také podporuje trhy a aktivity svých tvůrců naživo.
V čem se Flerjarmarky liší od běžných městských trhů nebo řemeslných jarmarků?
Nemohu mluvit za všechny, protože každý trh si staví pořadatelé po svém a neexistují jednotná pravidla. Fler poskytuje své renomé, značku a finanční podporu, ale do samotné organizace nebo výběru tvůrců nám nezasahuje.
Na druhou stranu každý Flerjarmark, Flermarket apod. prezentuje díky této značce celý Fler a měl by se tedy snažit ukázat veřejnosti to nejlepší, co může.
Na mých Flerjarmarcích tak například nenajdete přeprodejce zboží odjinud, samozřejmě s výjimkou občerstvení, a také nepovoluji výrobky z 3D tiskáren, jakkoliv mám také jednu doma a mám je ráda. Pro drobnou ruční tvorbu je to ale naprosto likvidační, masově množitelný „výrobce“, kterému takový košíkář bude těžko konkurovat. A pro mě je Flerjarmark především místem, kde chci podpořit právě ty malé prvovýrobce. Jak vidíte, každý Flerjarmark bude opravdu jiný, ale spojuje je podpora kvalitní drobné řemeslné handmade tvorby.
Kolik takových akcí ročně pořádáte a podle čeho si vybíráte místa konání?
Vlastně úplně první Flerjarmarky jsem organizovala už hodně dávno na výstavišti Lysá nad Labem, na BVV a na pardubickém dostihovém závodišti, při velkých koňáckých akcích, kterým jsem zároveň byla se svým tehdejším projektem EQUICHANNEL.cz mediálním partnerem. Takže to vyplynulo tak nějak přirozeně, z letité spolupráce.
Flerjarmarky ve východních Čechách jsem začala dělat ve chvíli, kdy jsme se přestěhovali do Lukové u Lanškrouna a mě upřímně vyděsila úroveň zdejších trhů, prezentovaných jako farmářské. Krémy na boty, přeprodej dřevěných výrobků a košíků z Polska, deklarovaná podpora české tvorby silně v rozporu s realitou... skutečného drobného českého výrobce aby na nich pohledal. Přitom z dobových fotografií víme, jak parádní trhy se za starých časů u lanškrounské radnice konaly a osobně mám tu atmosféru každodennosti a opravdovosti, jakou evokují, moc ráda. Po mé lehké „kritice“ zdejších trhů přišla ta známá věta „tak si je udělej sama, když seš tak chytrá“ – a tak je tedy dělám.
V Lanškrouně mi bylo od začátku dobrým parťákem zdejší Kulturní centrum a ráda na ty roky spolupráce s týmem KC vzpomínám. Další krásný point bylo setkání s místostarostkou České Třebové, paní Petrou Válkovou, která nejdřív sama přijela prodávat na trhy do Lanškrouna, a pak se zeptala, jestli by takový trh mohl být i v České Třebové.
Dnes už se mi tedy města ozývají sama a řídím se vlastně jen tím, jestli to fyzicky zvládnu, jestli jsou dost daleko od sebe, aby si trhy nekonkurovaly a „téma se nevyčerpalo“ a jak moc mi nechají v organizaci akce volnou ruku, či jak spolupracují. Aktuálně dělám pět Flerjarmarků do roka.
Než kývnu na nové místo, vždycky se nejdřív ptám „svých“ prodejců, co si o tom myslí. Dělám to přeci jen především pro ně. Za každou cenu trh na místě, kterému nevěřím, dělat určitě nepotřebuji.
Podle jakých kritérií vybíráte prodejce? Musí být všichni registrovaní na portálu Fler.cz?
Nemusí. I když většina z nich se stejně zaregistruje, protože na Fleru mám organizační klub ke všem akcím a komunikace tam je pro všechny nejjednodušší. :)
Poskládat takový trh pouze z prodejců na Fleru by znamenalo méně místa pro lokální řemeslníky – a o ty by nám na lokálních trzích přeci mělo jít nejvíc. Takže jsem vděčná, že mě lidé sami na zdejší šikovné lidi upozorňují a snažím se jich začlenit co nejvíce. I pro návštěvníky je fajn, když na trhu potkají někoho, koho znají a mohou ho nákupem podpořit.
Jinak mi ale na Flerjarmarky jezdí i prodejci z Krušných hor, z Prahy, od Znojma či Opavy, ze Zlatých hor i z Chrudimska. Řemeslníci místní, z Valašska i z Polska. A už dvakrát dokonce přiletěla děvčata z Francie s Francouzskou kuchařkou. To byl neuvěřitelný zážitek a pocta.
Vybírám tedy pouze podle kvality, sortimentu (aby ho nebylo na trhu moc) a také se sem tam rozhlédnu po referencích.
Mají prodejci zájem prodávat na jarmarku nebo raději preferují právě internetový prodej?
Musím říct, že mám obrovský přetlak zájemců a bohužel, i když jich i na to nejmenší náměstíčko dokáži poskládat kolem 70, stejný počet tak zhruba odmítám. Obzvláště na vánočních trzích to je těžké, takže už okupujeme i chodníky, podloubí a přilehlé ulice.
Prodej přes internet nicméně každému handmade tvůrci silně doporučuji a často jim i radím se strategií obchodu, s komunikací a marketingem značky. Ostatně, už 30 let je to těžiště mé práce na volné noze. Obávám se, že v současné době ani při nejlepší vůli nedokáží lokální trhy některý sortiment vyprodat tak, aby se tvůrce velmi dobře uživil.
Jak dlouho dopředu se začíná plánovat jarmark?
Když vám řeknu, že teď v dubnu chystám ty vánoční, nepřekvapí to, doufám, nikoho. Dobrý trh se nedělá měsíc. Už nyní ale musím např. komunikovat i s lidmi na ukázky řemesel pro jaro 2027, jejichž kalendáře se plní tak dva roky dopředu.
Jak probíhá tvorba „stánkového pořádku“? Řešíte třeba, aby vedle sebe nestáli dva podobní tvůrci?
No, přesně – a nejen to. Někteří chtějí být vedle sebe, někteří dokonce „musí“. Někteří naopak nechtějí na někoho koukat a jiní nepojedou, pokud pojede ten nebo ta. Absolutně nehodnotím proč, chápu jejich důvody, protože je znám. Za mě je to úplně v pořádku, pokud to vím dopředu a neohrozí to trh - a zatím se mi, myslím, daří všem vyhovět. Jen ty plánky pak maluji třeba i dva dny. :)
Čímž jsem prozradila, že se většinou opravdu detailně zabývám plánkem trhu, hlavně kvůli nedostatku místa, kdy například v České Třebové bojujeme skutečně o každý metr místa. V mapách rozměřuji přesně podle velikosti stánků a sortiment se snažím prohazovat. Dvě, tři oblečení vedle sebe nejsou problém a pokud stavím stan jako zkušební kabinku, tak i musí být všechno poblíž, ale víc asi prozrazovat nebudu. Tohle je esenciální součást dobrého trhu, cit pro to, jak bude trh fungovat na nakupující. Pokud začínáte s organizací takových akcí, mohu poradit, abyste se na ni podívali především očima návštěvníka. Potlačte své zvyklosti.
A především je potřeba si uvědomit, že ti prodejci nám nejezdí na náměstí dělat dobové kulisy. Oni se tou prací živí. Od švadlenky až po kolotočáře. Tak je potřeba k trhu i k prodejcům přistupovat. S respektem.
Jak hlídáte pestrost sortimentu, aby na jarmarku nebylo „překorálkováno“ a každý si přišel na své?
Já to mám „jednoduché“, jsem bývalý ajťák, systémový administrátor a tabulky jsou můj kámoš. Takže si přihlášky třídím podle sortimentu a vyvažuji okoměrem. :) Pokud je stánek hodně smíšený a prodejce ještě neznám, píši mu a volám, abych si udělala jasnější představu. Podrobná přihláška s povinně zaslanými fotkami zboží i stánku také dost pomáhá. Bez té se nedomluvíme.
Co je nejtěžší na plánování jarmarku?
Asi udržet své megalomanství na uzdě? :) Nejraději bych přijala všechny. Ale to by zas mnozí neprodávali a víc chodníků k dispozici už také nemíváme…
Ve skutečnosti jsou pro mě ale nejtěžší dvě věci. Odhlašování prodejců den před trhem – to vám naprosto rozhodí koncept, vyváženost i práci s prostorem, uličkami.. a také to znevažuje vámi již investované prostředky do propagace trhu a tvůrců. Přijde mi to opravdu nefér, rušit účast jen tak. Naštěstí už se mi to téměř nestává. A ta druhá věc je počasí a s tím související mé obavy, aby byli prodejci úspěšní a spoko. V mládí jsem zpívala v Bambini di Praga a měli jsme v repertoáru indonéský song na vyvolávání deště. Vždycky fungoval… Song na vyvolání teploty 21 stupňů a slunečna bohužel neznám. :)
Jaké jsou aktuální trendy v ruční výrobě? Co teď návštěvníci vyhledávají nejvíce?
To se doopravdy nedá říct. Dříve se trendy daly vysledovat, dnes se mi někdy zdá, že se ztrácí i rukopisy tvůrců a je to dané tím, že mají v konkurenci levných hypermarketů a Temu opravdu tvrdý chlebíček, a tak se snaží obsáhnout všechno. Jeden trend bych tedy vysledovala, ale pozitivní ani nákupní není – přizpůsobivost, daná existenciální nutností. Na druhou stranu pokud vezmete na trh trdelník pomalu pečený na dřevě, víme, že před ním bude ta nejdelší fronta.
Co se týče online prostoru, je to stoprocentně móda a šperk. Pro mě je uspokojivé zjištění, že se prodávají i dražší šperky coby „rodinné stříbro“, lidé taky investují do kousků oblečení šitých na míru, které jim vydrží dlouhé roky, ale obecně vidím i já, nezřízený optimista, že trend netrend, objem nákupů klesá a lidé poslední dva roky více šetří. Zatímco trendové věci se kupují i jen tak, pro zábavu nebo protože je sousedka má, na trzích dnes hodně slýchám o nákupech pouze z nutnosti. Doufám, že tenhle trend se zase otočí.
Co vás na pořádání jarmarků i po těch letech stále nejvíc baví?
Musím říct, že organizace velkého chaosu mě baví, vyhovuje mi a pod tlakem toho asi udělám nejvíc. :) Nevadí mi jít přes překážky a improvizovat, udržet rozsáhlý měnící se systém a sjednotit tlukot jeho srdce. Nejvíc mě ale baví to, že stále poznávám nové a nové lidi, jejichž práce má reálnou hodnotu, hmatatelné výsledky a je opravdu hodně moc dobrá. Když vidím, jak se pak i díky společnému kontaktu rozvíjí, že trh dýchá jako jeden organismus, že si prodejci navzájem pomáhají a podporují se… Tu atmosféru vám nic nenahradí. A vědomí, že můžete alespoň malým dílkem přispět dobré a z mého pohledu velké věci, byť jde o lokální trh. Skutečně podpořit drobnou českou tvorbu. O to by nám mělo jít všem. A hlavně státu.
Kde a kdy vás můžeme v nejbližší době potkat?
Již tuto neděli na náměstí v Ústí nad Orlicí. Prozatím se na vás těší asi 60 tvůrců, dílen a ukázek řemesel, ale jak se znám, to číslo se ještě změní… :) Začínáme ve 12 hodin a do pěti určitě vydržíme, má být nádherně. Přijďte si to s námi užít!
Děkuji za rozhovor a ať se Flerjarmarkům daří,
Pavlína Brýdlová
Foto: Helena Görnerová
Portrét pořadatelky: Matěj Richter
