Seriál o Společenském domě, díl 18.: Vzpomínky na dětství v sousedství kulturáku

sd18

Dnešními vzpomínkami pana Jaroslava Stejskala, který bydlí již od roku 1948 v ulici Krátké přímo naproti Společenskému domu, se vrátíme do 50. let minulého století. Tehdy ještě neexistovalo levé přísálí, takže budova bývalé zlatnické dílny, kterou v té době Tesla přestavovala na společenský sál, byla odsazená několik metrů od dnešního chodníku ulice Krátké.

Zhruba v místě, kde jsou dnes dveře pro zásobování, byl vchod do hospody. Vcházelo se do ní po několika schodech a dalo se chodit i zepředu od nádraží venkem podél vily, kde vedla cestička. Hospoda byla umístěna uvnitř v původní budově, pravděpodobně někde v místě pozdější šatny. V letech 1953 až 1956 byl hospodským Bedřich Venzara a po něm vedl hospodu pan Divíšek.

 


Jaroslav Stejskal vzpomíná na dětství v sousedství kulturáku:

...Pamatuju si, jak to tady hořelo. (Pozn. redakce: požár kulturáku vypukl v roce 1948, tehdy byly panu Stejskalovi pouhé čtyři roky). Hrál jsem si támhle na písku a viděl jsem, jak se z budovy čudí. Myslím, že to začínalo někde u věžičky. Tak jsem šel domů a říkám to našim. Oni pak zavolali hasiče, kteří to hasili, myslím si, že ze strany nádvoří. Pamatuji si, že střecha z celé té zlatnické dílny byla pryč. Bylo to shořelý celý a jak se dohašovalo, tak hasiči byly nahoře na té zdi. Stáli vedle sebe a ty zbytky zašlapávali...

 

...Jako kluk si pamatuju, že hospodský pan Divíšek měl syna a ten vzal otci nějaké pití. Z toho pak měl otravu alkoholem...

 

…Z doby, kdy tady byla hospoda, si vybavuju ještě jednu historku. Když měli třeba zkažené pivo, tak ho lili tady do odpadu. A tenkrát poblíž na kopci bydleli B..., ti chovali prasata a vždycky si sem chodili pro zbytky. Ty zbytky s tím pivem dali prasatům... a paní B... přiběhla za veterinářem panem doktorem Pidrou. Ten se přišel podívat na ty prasata, co se děje? Bubnovi celí nešťastní, co s nimi je a on jim říká: „Vždyť je máte vožralý..."

 

...Ještě než začala přestavba, tak zhruba v úrovni hotelu byla zděná patrová budova, ze strany do zahrady hodně prosklená. Pamatuju tu původní stavbu ještě po německém majiteli. Vypadalo to jako patrový přístavek. My jsme ty obrovský okna rozbíjeli kamenama, to mně mohlo být tak deset let. Nevím, co tam přesně měli, ale patřilo to k zlatnické dílně...

 

...V obou technických kabinetech byly tak asi v letech 1957, 58 televize. To byly první televizory v Lanškrouně, jeden byl značky Atos a ten druhý... už nevím. A tam jsme chodili koukat na hokej. Jako malí kluci jsme leželi na podlaze a sledovali obrazovku. A když byly třetiny, tak o přestávkách dávali grotesky, Charlie Chaplina a tyhlety americký komiky...

 

...Vzadu v zahradě byly veliké stromy, smrky, uprostřed byl takový kruhový plácek. K němu vedly chodníky a uprostřed byla socha Diany. My jako kluci jsme si tam hráli a házeli kamení. A to bylo vždycky: „Na Dianu, pal!“

 

…Později tam udělali volejbalové hřiště, chodila tam tehdy hrát generace Zdeňka Heinzla. A nahoře na trávníku se hrál fotbal....

 

...Když jsem byl na gymnáziu, tak jsem chodil do kulturáku na taneční, to mohlo být tak kolem roku 1960. Pak jsme tam chodili hodně na čaje, hrával tam hlavně Nonet. Ten nám mimochodem hrál i na tanečních. A taky tu bývaly hodně navštěvované Hrátky mladých. To jsme chodili v týdnu a byla to zábava pro mladé, soutěže a tak...

 

 

Mimochodem, ulice Krátká byla původně opravdu jen krátkou prašnou cestou. Pozdější výstavba ji víc a víc prodlužovala, stavěly se činžáky a dokonce hotel, a tak musela být zpevněna panely. Po dostavbě okálových domků byl položen asfalt.

Marie Hrynečková

 


Foto:

1 - v ulici Krátké jsou naproti Společenskému domu jen dva rodinné domky, v čp. 192 (bílý) bydlí Jaroslav Stejskal.

2 - na fotografii z 20. let minulého století je vidět zlatnickou dílnu, která byla vybudována za vilou továrníka R. E. Langera

3 - levé přísálí, které byl přistaveno pravděpodobně ke konci 50. let, mělo původně okna. Jsou vidět na fotografii, kterou nám poskytla paní Páclová. Alena Páclová bydlí v druhém z rodinných domků (růžovém) proti kulturáku a říká, že jako děti v zahradě kulturáku často běhaly a hrály si. Snímek, na němž je zachycena dcera paní Páclové na zahrádce a za ní jsou vidět okna levého přísálí, byl pořízen asi v roce 2005.

4 - protože si obyvatelé v ulici B. Smetany stěžovali, že je hluk z kulturáku dlouho do noci ruší, nechal je tehdejší uživatel Společenského domu zazdít.

 

Všechny díly seriálu o Společenském domě jsou uloženy na adrese:
http://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-v-lanskroune