V Lanškrouně se sešli odborníci na pasivní součástky

Na lanškrounském zámku se 19. února setkali již podruhé odborníci na pasivní elektronické součástky. První setkání se uskutečnilo předloni za účasti představitelů ESA (European Space Agency) a Ministerstva průmyslu ČR. Letošní konference byla méně formální, neprobíhala již v angličtině, nýbrž v češtině a účastnili se jí zástupci třinácti firem a vysokých škol.

Účastníky konference přivítala starostka města Stanislava Švarcová slovy: „Je mi ctí přivítat představitele firem, které vyrábějí pasivní součástky, a též si velice vážím příjezdu představitelů škol, tedy těch, kdo připravují další generace odborníků.“
Ve výzkumu, vývoji i výrobě elektrotechnických součástek dochází každoročně ke značnému posunu - a právě to bylo hlavním tématem prezentací všech zúčastněných subjektů. Je příznačné, že pět z nich, s ohledem na dlouholetou tradici výroby elektronických součástek v Lanškrouně, je právě z našeho města.

Z prezentací zúčastněných společností:

Na čem pracuje nadnárodní společnost AVX Czech Republic s.r.o. v Lanškrouně a co se v posledních dvou letech podařilo, prezentoval Tomáš Zedníček. AVX nadále vyrábí tantalové a niobové kondenzátory, i když se teď projevuje posun ke kondenzátorům pro specifické použití v Hi-Rel medical a automotive. Počet zaměstnanců se stále pohybuje kolem 2000.
Velkou novinkou, která byla oznámena tento měsíc, je, že tantalová divize kupuje svého konkurenta japonskou firmu Nichicon. Původně měla tantalová divize tři výrobní závody, tj. v Lanškrouně, kde se soustředí na spotřební aplikace a důležité projekty pro ESA a je zde také centrum výzkumu a vývoje. Dále výrobní závod v San Salvadoru vyrábějící spotřební velkoobjemové kondenzátory a menší závod v Biddefordu v USA zaměřený na military, tedy výrobky, které musí mít výrobní původ v Americe. A k tomu nyní přibudou dva další výrobní závody - Adogawa v Japonsku a závod v čínském Tianjinu. Oba dosud vlastnila firma Nichicon. „Firma AVX má dnes v tantalových kondenzátorech něco přes 30 % trhu a jsme tak největším výrobcem tantalových kondenzátorů na světě. Navíc, s firmou Nichicon AVX získala ještě další technologie,“ uvedl Tomáš Zedníček.
K dalším úspěchům se řadí skutečnost, že kondenzátory z lanškrounské AVX jsou součástí vozítka Curiosity, jež nyní na Marsu analyzuje chemické složení hornin. Vozítko Curiosity, obsahuje 630 tantalových multianodových kondenzátorů (jejich design byl vytvořen ve spolupráci s francouzskou firmou), které slouží k napájení laserového ChemCam modulu na palubě vozítka. Laserový zdroj modulu ChemCam musel splnit extrémní požadavky, jako jsou velmi malá velikost i váha, zároveň musel poskytnout opravdu extrémní výkon a být sestrojen výhradně z dobře zavedených, vysoce spolehlivých součástí.
Další posun ve vývoji kondenzátorů nastal v rámci otevření se projektu ESA pro české firmy před dvěma lety, kdy AVX získala grant na kondenzátory v hermetických pouzdrech. Tento projekt AVX úspěšně v lednu letošního roku zakončila. V současné době je otevřená další výzva a tento týden je nutno odevzdat další návrh projektu ESA pro příští období.
Kromě toho se do Lanškrouna v uplynulých dvou letech posunula ještě další technologie, tzv. mokrých tantalů. Do budoucna se AVX chce soustředit také na výrobu nejmenšího tantalového kondenzátoru na světě v rozměrech 0,6x0,3mm a další rozšiřování nabídky pro speciální aplikace jako jsou zdravotnictví, letecký a automobilový průmysl.

BD SENSORS Buchlovice se věnuje tlakoměrné technice. Vyrábí tlakové senzory a snímače tlaku, elektronické tlakové spínače, snímače tlaku s displejem a spínacími výstupy, hydrostatické snímače výšky hladiny. V průběhu několika málo let se firmě podařilo dosáhnout postavení významného výrobce elektronické tlakoměrné techniky v celosvětovém měřítku. Karel Mareček, který BD Sensors prezentoval, uvedl, že firma vyrábí například snímače na ropné tankery, kde patří mezi tři největší výrobce na světě.

David Latif z EGGO Space s.r.o., sídlící v Lanškrouně, prezentoval českou firmu s desetiletou zkušeností v oblasti testování. Společnost zaměřená na kosmický výzkum a ekologii zaměstnává 12 lidí. Zkušenosti s projekty ESA již má - před dvěma roky prošel její testhouse auditem ESA, což je na tak malé město jako je Lanškroun unikát.

Lanškrounskou firmu Harlingen s.r.o. o třiceti zaměstnancích představil Karel Krcal. Harlingen se orientuje na pasivní elektronické součástky, využívá především tenkovrstvé technologie. Vyrábí motorové, kompenzační, auto a audio kondenzátory; odrušovací prvky (tlumivky, kondenzátory, filtry) a vinuté součástky jako jsou cívky, elektromagnety a transformátory.

O společnosti HaS z Dolní Čermné hovořil Jiří Kohout. Jde o rodinnou firmu s přibližně dvaceti zaměstnanci, jejímž znakem je poměrně stálý sortiment aktivit a výrobků. Těmi jsou především SMD součástky, SMD rezistory, drátové rezistory, velmi přesné mechanické díly v malých množstvích. A také to, co je silnou stránkou lanškrounského prostředí, speciální přípravky a stroje. HaS dlouhodobě spolupracuje se zahraničními firmami a orientuje se na zahraniční obchod. Většinu výroby vyváží do evropských zemí, zejména Německa a Švýcarska.
Firma sídlí v krásném venkovském prostředí, v budově bývalé mateřské školy, která byla investicemi firmy HaS rozšířena na více než dvojnásobek. „Lanškroun je po více jak půl století takovou metropolí pasivních součástek,“ řekl J. Kouhout. „A chloubou firmy HaS jsou sbírky historických součástek. Vedle toho existuje ještě sbírka starých radiopřijímačů, magnetofonů a podobných spotřebičů. Firma HaS má tedy nejen rozměr vyrábět a poskytovat odborné služby, ale i přispívat ke kulturnímu povědomí.“

Kořeny v Lanškrouně má také další prezentující, Vladimír Lešikar. Společnost Lešikar Sensors z Tábora patří mezi firmy do 10 zaměstnanců a zaměřuje se na vývoj a výrobu nových výrobků. Od posledního setkání před dvěma lety se jí podařilo vyvinout hned několik, takže kromě magnetických snímačů, které jsou její specialitou, má i nové řady inteligentních programovatelných snímačů, jejichž charakteristiky se dají měnit a programovat i na hotovém výrobku.

LUX-IDent s.r.o. v Lanškrouně představil Petr Vičar. Firma působí v Lanškrouně od roku 2002 a v současné době zaměstnává kolem 90 pracovníků. Zabývá se výrobou RFID identifikačních médií a bezkontaktních karet. Devadesát procent výroby je prodáno v zahraničí a pouhých deset procent zůstává v tuzemsku.

Zdeněk Sita žije v Lanškrouně, ale pracuje v TDK Šumperk (dříve Epcos), kde je vedoucím vývoje výrobků. Vysvětlil, že firma navazuje na tradici feritů, ale vyrábí i pasivní součástky se širokým portfoliem, kam patří např. termistory. Zaměstnává 800 lidí.

Tesla Blatná, a.s. má 350 zaměstnanců a zaměřuje se na pasivní a aktivní elektronické součástky, např. rezistory, tlumivky, optoelektroniku. Jak při prezentaci informoval Pavol Ozaňák, firma se nově orientuje také na senzory. Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou připravuje senzorové elementy do obleků pro hasiče, které reagují na výskyt různých plynů.

Společnost VISHAY ELECTRONIC Přeštice představil Jiří Velkoborský. Firma byla založena v roce 1962 v USA Dr. Felixem Zandmanem. Výroba v České republice byla zahájena před deseti lety a je zaměřena na vrstvové a drátové odpory, keramické a výkonové kondenzátory a odporové polohové snímače. Společnost má 1550 zaměstnanců.

Vlasta Sedláková z fakulty elektrotechniky VUT Brno představila českou laboratoř pro elektronický šum. Tento název dobře vystihuje to základní, čemu se pracoviště věnuje. Laboratoř byla založena v rámci evropského projektu v roce 1996, v minulosti spolupracovala s mnohými, nám známými společnostmi jakými jsou Tesla Blatná, HaS Lanškroun, AVX Uherské Hradiště. Nyní probíhá také intenzivní spolupráce s AVX v Lanškrouně.

Za VUT Brno fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií se konference v Lanškrouně účastnil Jaromír Hubálek. Ten prezentoval laboratoř senzorů a nanotechnologií, jež se nyní rozrostla na 19 zaměstnanců a věnuje se základnímu a aplikovanému výzkumu a vývoji.

Tomáš Blecha ze Západočeské univerzity Plzeň, katedry technologie a měření, hovořil o základní oblasti výzkumu a vývoje katedry, kterými jsou senzory převážně na organické bázi (zajímavostí jsou senzory do smart textilií), dále elektronické součástky a mikrovia substráty.

Účastníci konference po skončení prezentací ještě nějakou dobu diskutovali o vývoji a novinkách v pasivních součástkách. Shodli se, že podobná setkání jsou přínosná a chtějí v nich pokračovat i v budoucnu.

Marie Hrynečková