Hlínafest byl dnes zahájen

Dnes byla u příležitosti zahájení Hlínafestu poprvé po rozsáhlé rekonstrukci zpřístupněna zámecká zahrada. Prkna rozšířeného pódia pokřtily svými vystoupeními některé folklorní soubory, které budou zítra účinkovat na Čermenských slavnostech.

Byly mezi nimi např. Děcka ze Skoronic, Jitřenka Český Krumlov a slovenský soubor Jánošík. Později vystoupili také žáci tanečního oboru ZUŠ Lanškroun.

Jak uvedl starosta města Radim Vetchý (foto 12) při zahájení sochařského festivalu: "Letošní ročník je propojen směrem k Dolní Čermné. Už včera byl Hlínafest zahájen přednáškou na téma surrealismus a Jindřich Štyrský, rodák z Dolní Čermné. Díky tomu, že Petr Ryba kývnul na spolupráci při Hlínafestu, tak dnes při zahájení můžeme zhlédnout některé účastníky Čermenských slavností.“

Návštěvníci si mohli prohlédnout všechny prostory zahrady. V několika místech byly připraveny malířské stojany, u nichž pracovali přímo před zraky veřejnosti studenti lanškrounského gymnázia a výtvarných škol z partnerských měst, tj. polského Dzierżoniówa a Serocku, maďarského Hajduszoboszló a slovenského Kežmaroku.

Zájem a jisté dohady o jeho významu, vzbuzoval úzký podélný prvek ze žuly (foto 26), umístěný v trávníku, kde k němu neexistuje žádný přístup. O vysvětlení, jak toto místo chápat, jsme požádali architekta Přemysla Kokeše: „Je to výtvarný objekt, v podstatě akcent, který nemá žádný význam. Jde o piknikový trávník, tak  je to možné pojmout třeba jako japonský stůl v rovině trávníku, na kterém si můžete rozdělat husičku nebo kuřátko. Ale je to hlavně akcent, který směřuje k vodě. Je to opravdu jen položená linka v trávníku, která by měla vyvolávat právě takovouto otázku a nemá žádnou reálnou odpověď. Moje původní myšlenka byla, že by tu byl hezký nějaký vodní prvek, který působí jako hladina toho trávníku. Je to hladká žulová deska, která, když je mokrá, odkazuje na vodní hladinu... například jako zrcadlo, které navazuje na vodní prvek.“

Architekt Kokeš také představil sochaře Jakuba Rajnocha (foto 25), který přijel do Lanškrouna, aby v rámci Hlínafestu tvořil sochu přímo před zraky veřejnosti. Umělec vysvětlil, co ho na sochařině nejvíc baví: „Experimentování s tvarem, formou, s prostorem, se světlem, se zvukem... těch věcí, které se dají zkombinovat do sochy je spousta. Ale ten prostor je takovej nekonečnej, ty možnosti jsou nekonečný. To je na tom skvělý.“ 

Umělec se vyjádřil, že by si rád prošel město, prohlédl si nejrůznější zákoutí a potom se teprve rozhodne, jak by měla vypadat socha instalovaná do konkrétního vybraného zákoutí.

Text: Marie Hrynečková

Foto: autorka a Matěj Brýdl