Zapálili svíčku za zesnulé děti

Vzpomínková akce Zapalme svíčku, která se konala v neděli odpoledne v kostele sv. Václava, se silně dotkla všech zúčastněných. Příchozí mlčky zapalovali plamínek za děti, které nás předčasně opustily, vystavili fotografii či vložili vzkaz do košíku. Mohli také připsat jméno dítěte na vystavené archy.

Iniciátorkou vzpomínkového odpoledne je již druhým rokem paní Šárka Zemachová ze Žichlínku, jejímuž synovi Pavlovi byla věnována první píseň. „Jsme tady, abychom zapálili svíčky, abychom vzpomněli na ty, kteří v našich srdcích chybí,“ těmito slovy zahájil moderátor a zpěvák Jirka Hurych hodinu, kdy za tónů hudby a dojemné recitace lidé v tichosti mysleli na své blízké.

„Svíčky, které tady hoří, jsou symbolem toho, že naše děti stále žijí. Žijí v nás, v našich srdcích, v naší duši, v našich vzpomínkách a my můžeme oslavovat i ten život, který považujeme za krátký. Ať vaše světlo stále svítí, naše láska trvá, nikdy na vás nezapomeneme,“ vyjádřil moderátor nahlas pocity zaplněného kostela.

Marie Hrynečková

Báseň Pokropím slzami, jejímž autorem je Jaroslav Koláčný, recitoval Vojta Viskupič: 

Pokropím slzami tvůj dětskej polštářek,
jenž ještě včera pod tvou hlavinkou spal.
I kdybych vším, co mám, podplatil faráře,
nevrátí zpátky, co dnešek mi vzal.

Pokropím slzami slzy tvý maminky,
aby v tom zármutku nebyly samy.
Pokropím slzami v postýlce peřinky,
řeknu, že dnes spinkáš mezi hvězdami.

Pokropím slzami tvou malou panenku,
tou solí kamennou, aby též zkameněla.
Pokropím slzami Šípkovou Růženku,
která tvým odchodem v našich zdech oněměla.

Pokropím slzami tvůj dětskej hrníček
a zakážu všem, aby ho umejvali.
Pokropím slzami dárkovej balíček,
kterej jsme s maminkou pro tebe schovávali.

Pokropím slzami tvý malý botičky,
který tu v předsíni zůstaly bosy.
Nevím, zda pochopěj, že Světlo tvý babičky
je teď nějakej čas nebude nosit.

Pokropím slzami slzy mých slz,
neboť i ony se rozplakaly.
Pokropím slzami v mým srdci tvrz,
za kterou jsme vzpomínky na tebe uschovali.