Adventní koncerty v kostele Sv. Václava dospěly k závěru

Tuto neděli jsme vyslechli čtvrtý adventní koncert v podání Lanškrounského ženského pěveckého sboru dirigovaného Jarmilou Uhlířovou. Jednotlivé adventní koncerty se od sebe navzájem výrazně lišily. Ne však kvalitou – ta byla vynikající ve všech případech.

Program koncertu měl dvě části. V té první jsme slyšeli písně různých žánrů – od tradicionálů přes francouzský šanson a americkou swingovou píseň až po koledy.

Druhou část koncertu naplnila Česká mše vánoční – koledová, opus 132 Eduarda Marhuly, skladatele z přelomu 19. a 20. století, členěná do sedmi částí.

A závěr opravdu strhl: slavnou píseň „Hallelujah“ od Leonarda Cohena zazpíval za doprovodu sboru soustředěně mladičký Miroslav Svatoš a dočkal se mohutného potlesku.

Paní Uhlířová nás měla ovládnuté a tak jsme finále koncertu – celou dlouhou koledu „Narodil se Kristus Pán“ – na její pokyn zpívali všichni společně ve stoje.
----------

Výběr skladeb byl docela odvážný. Například jedna se jmenovala „Nechoď do kláštera“, jiná zase „Chanson d´Amour“, ale svým komentářem nám nechala dirigentka nahlédnout do své volby a fungovalo to. V případě francouzského šansonu stálo za to si v tomto čase připomenout francouzskou realitu dnešní doby a ztráty nevinných životů v Paříži vinou nesmyslného fanatismu.

U jiné skladby – německé koledy „Už záhy přijde vzácná noc“ – nás paní Uhlířová upozornila, že ji rád zpíval Karel Gott, a společně jsme zpěvákovi v duchu popřáli, ať se ze své nemoci uzdraví.

Poslední skladba první části, velkolepá píseň s českým názvem „Už z hor zní zvon“, se stala opravdovým vrcholem. Ve světě je známá pod původním názvem „Amazing Grace“, a bývá označovaná za jednu z nejznámějších písní v anglicky mluvícím světě.

Se známým jsme se v lavici bavili o tom, jak nemožně by to vypadalo tak před 25 lety, kdyby v tomto kostele zazníval francouzský milostný šanson. A shodli jsme se na tom, jak je ohromné, že to nyní bez rozpaků jde. A že se kostel stává v nejlepším smyslu slova místem, přitahujícím a inspirujícím spoustu lidí třeba i bez náboženského založení.
----------

Pěvecký sbor doprovázelo šest hudebníků (varhany, housle, flétna, dvě kytary a kontrabas). Hráli s chutí a v dobrém souladu se sborem.

Paní dirigentka Jarmila Uhlířová velice ovládá umění navázat těsný kontakt s posluchači. Hovoří uvolněně, s humorem a citem a to je pro hlubší pochopení představovaných skladeb ta pravá cesta. Závěrečná blahopřání si oprávněně zasloužila.

Zvláštní ocenění náleží mladému Miroslavu Svatošovi, vystupujícímu na závěr koncertu ve slušivém bílém obleku. Svým čistým a zřetelným hlasem nás všechny uchvátil, a navíc zpíval oblíbenou a známou píseň, známou od mnoha interpretů. Paní dirigentka mu s velkým dojetím děkovala.

Kostel byl plný, tedy nikoliv „k prasknutí“, jak to někdy bývá, ale odhadem se zde sešlo 200 lidí.

Celá čtveřice adventních koncertů už je tradiční každoroční událostí a dobře přispívá k atmosféře vánoční doby.
Koncert probíhal zároveň s programem v Adventním městečku na náměstí Jana Marka Marků.
Bylo zajímavé sledovat, jak po koncertu značná část posluchačů chvátala z kostela na náměstí poslouchat skupinu Poutníci. Adventní městečko se najednou docela naplnilo zase asi 200 lidmi a Poutníci zrovna během chvilky začali hrát řadu koled – no prostě tohle nedělní odpoledne nemělo chybu.

Jiří Kohout