Z vernisáže výstavy MEZI OBRAZY II

Skoro přesně rok po první akci toho jména opět pořádá Městská knhovna ve své čítárně na Jiráskově náměstí výstavu obrazů pana Václava Smejkala.
Vernisáž výstavy, opět podpořená příspěvky regionálních umělců pera, proběhla v pátek 5. března za účasti tolika lidí, že se téměř nebylo kam postavit.

Pan Smejkal zřejmě vítá spoluúčast dalších tvůrců a v poslední době se tyto vzájemné sympatie projevují i četným výskytem jeho knižních ilustrací.
Ta loňská výstava MEZI OBRAZY byla pro pana Smejkala jubilejní třicátá výstava, zatím co ta letošní je již třicátou osmou výstavou – z toho vidíme, že je o tvorbu našeho lanškrounského tvůrce opravdu velký zájem a kolikrát za rok se uměnímilovná veřejnost s ní po republice setkává.
Uspořádání čítárny s jejím předsálím dovoluje vystavit dva velké obrazy, letos to byly „Pocta Dürerovi“ s jemným portrétem tohoto renezančního malíře a grafika a abstraktní  „Kompozice“. Další menší obrazy patřily do dvou souborů „Hořké sladkosti“ a „Sladké hořkosti“. K nim umělec ve svém proslovu poznamenal, že si v poslední době oblíbil tvorbu s prvky kaligrafie, což ho přivádí při jeho širokém zvládání různých technik až k perokresbě čínskou tuší na ručním papíře.
Zvláštností letošní výstavy se stala čtveřice děl „Jaro“, „Léto“, „Podzim“ a „Zima“ s barevným laděním přiměřeném období, kde ale malba je doplněna paličkovanou krajkou. Tento soubor byl na výstavu zapůjčen ze soukromé sbírky.
Tři zúčastnění literární tvůrci představovali navzájem zcela rozdílné žánry.
Básník z Letohradu, připravující svou již čtvrtou sbírku básní, pan Martin Vídeňský, přednesl několik básní, a to i některé z těch dosud nepublikovaných. Střídá snová, milostná i recesistická témata, a sál mu naslouchal s nejvyšší pozorností.
Autor dvou knih pan Roman Troják je opravdu místní – bydlí i pracuje v Lanškrouně. Své příběhy pohádkového charakteru nazývá příběhy srdce. Přečetl nám rozsáhlou závěrečnou část z knihy O dracích a menhirech o závěrečné bitvě mezi zlem a dobrem a zanesl nás do světa literatury fantazijního typu. Pro mnoho posluchačů to bylo překvapivé přepnutí od běžné četby do světa snů a ideálů.
Aforismy a epigramy přítomné autorky paní Mgr. Patricie Holečkové ze Zámrsku četli střídavě Linda Matlasová a Pavel Studený a bylo na co reagovat – postřehy se zatínaly velmi silně do dnešní reality a posluchači často hlasitě reagovali.
Na panu Václavu Smejkalovi bylo zřetelně patrné, jak jej tvorba těší, a jak se dobře cítil v okruhu tolika souznících lidí. Mně osobně navíc připadne významné, že v jeho tvorbě přibývá, třeba cestou stylu, jím označovaného kaligrafií, klidných a vyrovnaných motivů.

Jiří Kohout