Zasedačka v oblacích. Jako zářící skvost se vyjímá na střeše pětipatrové budovy společnosti LUX-IDent v Tovární ulici č. 368. Vždycky mě zajímalo, jak vypadá zblízka a jestli mají stěny i zevnitř rohy zaoblené. Mají.
Stejně jako dalších asi šedesát lidí jsem 1. října využila Dne architektury, kdy si prostory LUXU-IDent mohla prohlédnout veřejnost. Budova byla postavena v 70. a 80. letech 19. století jako Státní tabáková továrna. Později v ní sídlila Tesla Lanškroun, v 90. letech 20. století ji koupila společnost LUX-IDent a opravila. V roce 2016 prošla budova další rekonstrukcí, kterou popsal architekt David Jiříček. Firma používá mimo jiné jako výrobní materiál měď, a proto se architekti rozhodli tuto barvu použít. Vine se celou budovou, od zastřešeného vstupu, přes středové schodiště až na vnější plášť střešní nástavby s terasou sloužící jako zasedací místnost. Prostory dvou nejvyšších pater propojili a doslova zlatým hřebem se stala zasedačka v oblacích, odkud je překrásný výhled na Lanškroun. Na obou koncích šedesát metrů dlouhé budovy přistavěli dvě věže s únikovými schodišti, čímž se vzhled objektu výrazně změnil.
V o něco menším počtu, asi čtyřiceti lidí, se sešli zájemci o prohlídku bývalé jídelny Tesly Lanškroun v ul. Dvořákova č. 1001, kterou v 90. letech koupila společnost Komfi. Budova byla postavena v 80. letech minulého století. Jsou zde mramorové podlahy, na stěnách jsou keramické obklady a reliéfy od Olgy Píchové. Ve vstupní místnosti je kamínková mozaika od malířky, grafičky a ilustrátorky Jitky Vrbové. Obě díla jsou typickými příklady socialistického realismu. Podle sochaře Pavla Karouse, který byl průvodcem a zároveň autorem zajímavé přednášky, by si tyto materiály v tak velkém rozsahu dnes už nikdo nemohl dovolit, protože by se nedoplatil. Pavel Karous se zabývá uměním 2. poloviny minulého století, které se nachází ve veřejném prostoru a pro tuto příležitost zvolil jako téma své přednášky tzv. čtyřprocentní umění. Je také ředitelem spolku Vetřelci a volavky, který se snaží měnit vztah veřejnosti k těmto ohroženým kulturním památkám. Jako negativní příklad zacházení s těmito díly uvedl mozaiku podle kresby Pabla Picassa, která byla nedávno v Praze nenávratně zničena.
Lanškrounský Den architektury pokračoval v L´Artu vernisáží výsledků architektonické soutěže na návrh budovy hasičárny a studentských prací na Pivovarskou zahradu a promítáním snímku Pokřivené linie krásy.
Marie Hrynečková
Poznámka: Obrovské množství zakázek pro umělce v druhé polovině 20. století zajišťoval zákon, který ukládal, aby každá státní stavba (drtivá většina všech stavebních projektů) dala 1 až 4% z celkového rozpočtu na „výzdobu“. Toto „čtyřprocentní umění“ pak tvořilo estetické dominanty ve veřejném prostoru kolem vznikajících sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, administrativních a správních budov.
Foto:
1 až 15 - Budova firmy LUX-Ident
2 - Zleva Michal Smetana, ředitel firmy LUX-IDent, městská architektka Pavla Sommerschuh, vedle ní architektka, která zpracovávala interiér a zcela vpravo architekt David Jiříček (Litomyšl).
14 - LUX-IDent vyrábí RFID čipy pro zabezpečení přístupů, identifikaci osob, zvířat atd.
16 až 25 - Budova firmy Komfi, dříve jídelna Tesly Lanškroun.
17 - Zleva architektka Pavla Sommerschuh a sochař Pavel Karous.
20, 21, 24 a 25 - Reliéfy Olgy Píchové v objektu Komfi.
22 a 23 - Mozaika s máky od Jitky Vrbové v budově Komfi.
26 - Pavel Karous během své přednášky zmínil i nedávné brutální zničení mozaiky vytvořené podle kresby Pabla Picassa, která zdobila vstupní chodbu firmy Transgas v Praze. Podle odborníků bylo dílo na české poměry raritou.
