Den architektury v lanškrounském pojetí představoval putování po zajímavých lanškrounských vilách a činžovních domech. Průvodní slovo měl bývalý městský architekt Lanškrouna Oldřich Bittner.
Riessova vila
Komentovaná prohlídka začínala u jedné z nejkrásnějších vil, čp. 567 na Husově ulici, nazývané podle podnikatele Hanse Riesse. Postavena byla v roce 1927 podle projektu lanškrounského stavitele Rudolfa Ilgnera. Později patřila Mrazírnám a nyní firmě Soma. V roce 2014 vila prošla velkou rekonstrukcí podle návrhu architekta Přemysla Kokeše.
3. října se před vilou sešlo kolem padesáti zájemců o architekturu. Kromě obdivu ke krásné stavbě a pozornému poslechu vyprávění architekta, vyslovovali politování, že nemohou dovnitř alespoň „nakouknout".
„Ve dvacátých letech 20. století, kdy byla postavena, docházelo k mísení architektonických stylů. Ještě doznívala secese a začínal se prosazovat funkcionalismus, nazval bych to pozdním romantismem," uvedl O. Bittner. „Vyznačuje se tím, že se nebojí výrazných architektonických prvků, zemitou až robustní architekturou v podobě soklů z hrubě opracovaného kamene, ten se používal i na nároží a ostění kolem oken. Používá se tvarově zajímavá střecha s prudkým sklonem, architektonizované vstupy a chybí symetrie. Domy měly funkci rezidenční, ale i reprezentativní. Dle dobových fotek vila není úplně dokonalým přepisem, ale zvenku je citlivě opravená, jedná se o velmi pozornou renovaci. Interiéry jsou zcela nové a fungují jako reprezentativní sídlo firmy."
Činžovní německé domky
Skupina se posléze zastavila v ulici Palackého, kde architekt Bittner poukázal na činžovní německé domy rozeseté po části Teslova. On osobně by je nazval spíše viladomy, protože jsou poměrně malé proti činžákům ve velkých městech a jsou určeny vždy jen pro několik málo rodin.
Plynárenské vily
Další kroky vedly ke dvěma vilám na Nádražní ulici, které v minulosti patřily Plynárně a byly postaveny kolem roku 1903 za kolejemi téměř proti sobě podle projektu Richarda Kreissla. Po levé straně ve směru od Lanškrouna je to tzv. průmyslová vila čp. 400 a po pravé straně vila čp. 461. Ta byla koncipována tak, že v přízemí byly kanceláře a v patře byt pro ředitele nebo správce Plynárny. Je postavena v secesním stylu, má strmé střechy, štíty zdobené hrázděním, zdobené trámoví, kolem oken jsou rostlinné motivy, rustikální tvary na nárožích a je tam vidět i vliv německé neorenesance.
Vila čp. 400, o níž se mluví jako o bývalé plynárně, byla součástí asi tak čtyřnásobně většího areálu Plynárny. Areál nyní vlastní, stejně jako průmyslovou vilu, majitel zdejšího kovošrotu. Dle jeho vyjádření by rád opravil kromě vily i zbytek budovy vzadu ve dvoře se zachováním její historické podoby. Stejně jako nyní, i v budoucnu by tato část budovy měla sloužit jako sklady.
Vila a továrna R. E. Langera, nyní L´Art
Cesta zájemců o architekturu končila v L´Artu, který je dle O. Bittnera citlivou ukázkou jak skloubit původní a moderní architekturu. Historická vila byla postavena v roce 1885, aby sloužila k bydlení rodině továrníka Rudolfa Emila Langera. Za ní nechal posléze vybudovat továrnu na výrobu šperků. Historií stavby provedl Oldřich Bittner, vnitřními prostorami L´Artu pak Radim Vetchý.
Zakončení proběhlo v baru Orion, kde se promítal dokument Living Together: The Story of De Warren. Film sleduje skupinu mladých Nizozemců, kteří se rozhodli vybudovat vlastní kolektivní bytový dům. Výsledkem je udržitelný domov pro 36 domácností a první svépomocí vzniklé bytové družstvo v Amsterdamu.
Marie Hrynečková
foto: Marie Hrynečková a Anna Janouchová
