Od otevření rudoltického Zámečku v červenci 2007 kromě toho, že provázím návštěvníky a připravuji různé výstavy, také pátrám po dalších údajích o pohnuté historii tohoto zámku.

Dříve nádherný a výstavný Nový zámek u Lanškrouna, který v letech 1698-1712 nechal na vrchu u Lanškrouna postavit rod Liechtensteinů, pronásledovala od začátku smůla a požáry.

Kníže Jan Adam Ondřej Liechtenstein zemřel 14 dní před předáním hrubé stavby zámku, při opravách střechy dva roky po předání pak zámek celý vyhořel, poprvé v r. 1714.

Sotva byly položeny celé nové krovy a střecha, kromě dalších poměrně rozsáhlých oprav udeřil v létě r. 1719 do střední části zámku blesk a způsobil opět velký požár, při kterém shořelo úplně i celé středové schodiště. Zámek byl sice znovu opraven, a i když o následujících letech je jen velmi málo informací, víme, že v r. 1754 opět shořely celé krovy a spadla střecha a dva roky po tomto požáru bylo rozhodnuto zámek skoro celý zbourat. Zůstala pouze přední rohová věž a 2/5 původních sklepení.

I tak se jedná o velmi zajímavé a tak trochu tajemné místo, jehož, přiznávám, trochu netradiční prohlídka, jak říkávají návštěvníci, stojí za to. I když stále není vše opraveno, alespoň byla tato památka současnými vlastníky doslova na poslední chvíli zachráněna před zřícením a byla alespoň staticky zabezpečena, má novou omítku a střechu, v přízemí kavárnu. 

Když jsem začala provázet návštěvníky, o historii zámku jsem věděla jen to, co jsem kde našla v různých informačních materiálech. To však nestačilo a tak jsem začala jezdit po různých archivech a pátrat po dalších informacích o zámku.

V zimě 2010 se mi podařilo navštívit hlavní archiv rodu Liechtensteinů ve Vídni a ofotit si tam cca 400 stránek dokumentů a dopisů z doby výstavby a dalšího dění na zámku i v okolí.

Od té doby se snažím zajistit překlady těchto velmi zajímavých listin, a i když to není jednoduché, protože na placení překladatelům nemám prostředky, podařilo se najít jednoho ochotného člověka ze sousedního okresu, který má čtení listin trochu jako koníčka a už víc jak tři roky překládá postupně listiny z různých archivů, psané většinou barokním kurentem, někdy švabachem nebo i jinak.

Už jsme se z překladů dozvěděli hodně nových informací o osudech a dění na tomto zámku, o jeho výstavbě, následcích požárů, opravách a následném bourání, i třeba to, jakou pokutu dostalo v r. 1703 pět rychtářů z okolí, kteří se pohádali a poprali v kantýně pro dělníky u zámku.

Do nedávna se vědělo pouze, že byla 14. 4. 1714 opravována část střechy poškozená vichřicí, pracovali tam klempíři, a že ti si tam zřejmě udělali na zahřátí ohníček, který při odchodu asi neuhasili.

Až nyní se v dokumentech podařilo objevit opravdový informační poklad.

V předchozím, také nově přeloženém textu, byla zmínka o tom, že je knížeti posílána zpráva o výslechu dělníků po požáru, a text vypadal jako otázky a odpovědi. Skutečně je to přepis výslechu, velmi zajímavá výpověď dvou tesařů, purkrabího, drába a komorníka o možných příčinách požáru, o tom, kdo opravu vichřicí poškozených částí střechy před požárem přikázal, kde pracovali před tím, co dělali v době těsně před požárem, kdo a proč v části střechy rozdělal malý ohníček, také jsme se dozvěděli, že 14. dubna 1714 v den, kdy ve 20 hodin večer požár vypukl, byla sobota a dělníci končili a odcházeli domů dříve, v 15 hodin.

O požáru následující den knížecí úředník do Vídně kromě jiného napsal:
„Vaší vévodské Jasnosti nemohu poslušně zatajiti, že ve zdejším Novém zámku včera večer kolem 8. hodiny nečekaný oheň v horním patře hned pod střechou vypukl, který se ihned a okamžitě rozhořel a celý zámek do jasných plamenů uvedl a celé lešení a všechno, co bylo ze dřeva, vše až do nejspodnějších sklepů napadl. Jakkoli jsem s ostatními úředníky byl ihned na místě, lidé se také ve velkém množství sešli, veškerá opatření proti ohni a k jeho uhašení byla marná a nemožná.“

Následující dokument ze začátku května je přepis té výpovědi, a v dalším dopise z 10. července 1714, je zmínka, že ti "tři arestovaní", na svých původních výpovědích stále trvají. To je také úplně nová informace, že byl skutečně po požáru někdo zavřen a vyslýchán, to se doteď nevědělo. Bohužel tam nejsou jména, kdo byl z těch 5 vyslýchaných nakonec i zavřen, dá se ale předpokládat že ti dva tesaři a ještě někdo, možná jeden z klempířů, nebo dráb, který měl asi lépe dohlédnout, aby to včas a pořádně uhasili, ale podle své vlastní výpovědi to neudělal.

Tyto nové poznatky velice přispějí k lepší znalosti historie této barokní památky a budou zajímavými informacemi pro návštěvníky při prohlídce.

Krasava Šerkopová

Kavárna na Zámečku

funguje celoročně. Nyní má zimní provozní dobu, i o víkendech od 15 do 22 hodin. Byla opravena už i druhá místnost, kde si zájemci mohou posedět, nebo si zahrát i pinpong.

Pokud má někdo zájem o informace o kavárně, otvírací době a akcích, nebo si chce zajistit třeba svatební hostinu, nebo občerstvení pro větší skupinu, dozví se vše od provozovatelky p. Pecháčkové na č. 736 708 145.