Lanškrounské rybníky tvoří rybniční soustavu, táhnoucí se na severozápad od Lanškrouna k jihovýchodnímu konci obce Ostrov. Nejstarší zpráva o počátcích lanškrounského rybníkářství z roku 1433. Těsně před rokem 1464 postavil tehdejší majitel panství Z Kostka z Postupic nynější Dlouhý rybník.
Vydatný pramen pitné vody, vyvěrající ze země u hráze dnešního Slunečního rybníka, byl znám odedávna. Říkalo se mu Vápenný pramen, protože byl upraven z bělošedých opukových kamenů.
Roku 1861 jej náročným způsobem přestavěli lanškrounští ostrostřelci a nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxlebenovi - Eduardovým pramenem.
Poutní místo a kostel na Mariánské hoře (491 m n.m.) stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Z levého okapu střechy kostela stéká voda do Čermenky, Tiché Orlice a Labe, které ústí v Severním moři, z pravého teče do Moravské Sázavy, Moravy a Dunaje, který se vlévá do Černého moře.
Vrch Lázek, ležící asi 8 kilometrů východně od Lanškrouna, je se svými 714 metry nejvyšším vrchem Zábřežské vrchoviny. Zde stojí stejnojmenná rozhledna.
Králíky jsou od Lanškrouna co by kamenem dohodil a nepředstavují pouhou bránu na Dolní Moravu, jejich bezprostřední okolí nabízí mnoho lákavých míst. Naše kroky vedly za jedním z nich: Pramen Tiché Orlice se nachází pod vrcholem Jeřáb, nejvyšším bodem a zároveň jedinou „tisícovkou“ Hanušovické vrchoviny.
Tentokrát se vydáváme na kolech. Trasa začíná Sázavským údolím, kde kromě dřevěných soch, které jste už jistě zaznamenali, potkáte přes léto také asi tři tábořiště. Klidné údolí najednou trochu zní spíš jako včelí úl, ale bílá teepee rozhodně krajinu nenarušují. Naopak do ní pěkně zapadají.
Asi třicet kilometrů od Lanškrouna leží lázeňská obec Bludov – poměrně velká vesnice mezi Šumperkem a Zábřehem, s bohatou historií spojenou s protinacistickým i protikomunistickým odbojem. A také jedno z mnoha míst, odkud se dají podnikat pěkné výlety do přírody. Na jeden takový se dnes vydáme.
Pastvinská přehrada je v létě velkým lákadlem s nabídkou koupání pro široké okolí.
Nedaleko, za obcí Klášterec, se nachází Zemská brána, které poskytuje příležitost nenáročné procházky podél vody, ideální například pro malý pěší výlet s dětmi po koupání v nádrži.
Historie Kramářovy chaty
V sedle mezi oběma vrcholy byla v roce 1928 postavena podle plánu architekta Jaroslava Stejskala Kramářova turistická chata.
Řeka je pravým přítokem Moravy. Pramení na jihozápadním svahu Bukové hory (958 m) v Orlických horách v nadmořské výšce 780 m, 1,5 km jihovýchodně od obce Čenkovice.
Členitá Zábřežská vrchovina (734 km2) odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, původně součástí České křídové pánve a od Králické brázdy (součásti Kladské kotliny). Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji od severu člení na tři dílčí části – vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k jihu pozvolna snižují.
Vlhké, místy rašelinné louky v nivě přirozeně meandrujícího Hraničního potoka s převážně olšovým břehovým porostem patří k lokalitám s nejbohatším výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) ve střední Evropě. Bohaté bledulové porosty začínají již v prameništích pod osadou Chudoba a pokračují podél potoka celými Herborticemi.
Komplex rašelinných luk a mokřin s plochami náletových dřevin po obvodu byl v minulosti využíván jako pastvina. V 80. letech byly okolní pozemky meliorovány a rekultivovány, lokalita byla ponechána bez zásahu. Přesto měly tyto zásahy nesporný vliv i na vodohospodářské poměry chráněného území.
Niva potoka s meandrujícím korytem a vlhkými, místy zrašeliněnými loukami je ideálním biotopem velice hojné bledule jarní (Leucojum vernum). Mimo ni se zde vyskytuje taký ohrožený prstnatec májový (Dactylirhiza majalis) a další vzácné druhy rostlin.
Přes 200 let starý zbytek bukového lesa s vtroušenou odumírající jedlí a javorem klenem tvoří základ lesních porostů přírodní rezervace. Uměle založené smrčiny po úmyslných a nahodilých těžbách v minulosti jsou stanovištně nevhodné.
Přírodní památka Pod skálou - Mladějovské tisy se nachází na jihovýchodních svazích Červené hory (606 m.n.m.) a je součástí Hřebečského hřbetu na evropském rozvodí.
Údolí potoka Čenkovička od obce Čenkovice k Bystřeci. Úzká niva meandrujícího potoka se zamokřenými loukami je ideálním ekotopem bledule jarní (Leucojum vernum). Její mnohatisícové populace zde nalezneme v plošném až masovém výskytu. I přesto, že louky nejsou pravidelně sklízeny, je stav chráněného území dobrý.
Rezervace představuje starou bučinu na strmém svahu s četnými opukovými skalkami a pískovcovými balvany. Z ochranářsky významných druhů rostlin zde nalezneme například jedovatý áron plamatý (Arum maculatum), který má zajímavé utváření květů a nápadné korálově červené bobule.
Mladějovské hradisko - též mladějovský týn (týniště), protože takové bylo označení pro středověké opevněné sídlo - neslo v 11. - 12. století staroslovanské hradisko.
Na týnu u Mladějova stával rodový hrad Mladějovského z Mladějova, který byl roku 1372 jmenován moravským zemským notářem.