Dobré dopoledne, dnes je úterý 28.9.2021, svátek slaví Václav, zítra Michal.
facebookinstagramyoutube

Kostel sv. Anny

Kostel sv. Anny se nachází v nynější Dobrovského ulici severovýchodně od centra směrem k novému hřbitovu, počátkem 18. století však byl vybudován jako hřbitovní kostel mimo vnitřní město. Byl postaven z odkazu lanškrounského děkana Václava Františka Zimpricha a s finanční podporou knížete Lichtenštejna.

Kostel sv. Máří Magdalény

Empírový kostel sv. Máří Magdalény stojí na místě, kde roku 1371 založil litomyšlský biskup Petr Jelito klášter lateránských kanovníků svatého Augustina a postavil kostel sv. Mikuláše a sv. Kateřiny. Klášter na vlhkém místě nevyhovoval, a proto byl roku 1393 přeložen a znovu vystavěn vedle farního kostela - dnes kostela sv. Václava.

Kostel sv. Václava

Dnešní kostel sv.Václava v Lanškrouně byl prvně zmíněn r.1350 a původně zasvěcen P.Marii. R.1377 byl svěřen augustiniánům. Ti ke kostelu přenesli roku 1393 klášter, (býval za hradbami v místech kostela sv. Máří Magdalény). R.1645 kostel vyhořel i se třemi oltáři, varhanami a zvony. V roce 1765 nechal farář Felzmann vybudovat kůr a 1768 postavit na západní straně kostela novou věž. V 80. letech 19. století byl interiér přestavěn v neogotickém stylu.

Lázek

Lázek

Osudy staveb na Lázku u Lanškrouna v mnohém připomínají historii i několika jiných míst. V jeho okolí totiž vedla kdysi hranice. A to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale též hranice národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly líté boje.

Lidová architektura

Region Lanškrounsko leží nejen na historické česko - moravské hranici, ale setkávají se tu v severní, hornatější krajině vlivy české kultury Podorlicka a vlivy německé jazykové enklávy Hřebečsko (Schonhengstgau) patrné zejména v Lanškrounské kotlině.

Renezanční radnice

Lanškroun, jako poddanské město, nechalo r. 1581-2 postavit na náměstí rozlehlou a nákladnou radniční budovu. Budova má dosud dva původní portály. Severovýchodní zdobený diamantovou rustikou a čtyřmi erby majitelů panství z rodu Kostků z Postupic a Pernštejnů a pod nimi staročeský nápis švábachem do kamene vytesaný Žalm 127: Nebudeliť pán vzdělávati domu, nadarmoť pracovali jsou, kteríž vzdělávají jej. Nebudeliť pán ostříhati města, nadarmoť bdí kdož ostříhá jeho Anno 1582.

Zámeček u Rudoltic

O historii této barokní stavby je toho pořád známo poměrně málo. Od loňského zahájení provozu se také vyhledávají v různých archivech včetně Lichtensteinského ve Vídni dokumenty týkající se Nového zámku. Podařilo se objevit nějaké údaje zatím nikde neuváděné,zajímavé podrobnosti přinesl překlad stránek z Rudoltické kroniky, kam bývalý ředitel školy a kronikář Ferdinand Jandl píše o výstavbě, požárech, demolici a dalších osudech zámku.

Zámek Tatenice

Ves Tatenice ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čechy byla ve druhé polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a mezi panství hradu Hoštejn. A právě v této části vsi byla založena tvrz, jež se poprvé připomíná od roku 1287, kdy Tatenice patřila Šternberkům společně se zábřežským panstvím.

Zámek v Lanškrouně

Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen. Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic.

Zájezdní hostinec Krčma

Zájezdní hostinec Krčma

První zmínka o existenci dřevěného zájezdního hostince Krčma pochází z roku 1643. Dnešní podoba je z konce 18. století. Stále si však zachovává svůj ráz roubené chalupy s představěným podloubím na dřevěných sloupech.