Už jedenáct let cestuje se svou fenkou Shirou po Evropě. Bez vybavení. Jen tak v košili, kraťasech a sandálech překonává hory i doly. Italský dobrodruh Gianluca Ratta už nachodil 44 tisíc kilometrů. Nyní se dostal i do Žichlínka.

Přišel k nám od Olomouce a míří na Pardubice. Na své pouti zůstal po dvě noci v Žichlínku a během těch několika desítek hodin toho stihnul vskutku mnoho. Navštívil školu a školku, kde vyprávěl dětem o své cestě, prohlédnul si kostel, rozhlédnul se po okolí z jeho věže. V úterý navštívil i jednání zastupitelstva.

Gianluca je dobrosrdečný Ital, který o sobě prozradil, že není typický Ital - nekouká na televizi, nejezdí v autě a nekouká na fotbal. Dokonce pije běžně pouze vodu. Z případné komunikace s ním nemusí mít nikdo strach. Za těch jedenáct let a 30 prošlapaných párů bot pochytil z evropských jazyků důležitá slova, takže pozdravit se s ním můžete v klidu v češtině. Jinak ovládá angličtinu a samozřejmě italštinu.

Těch věcí, co na sebe prozradil, je opravdu mnoho. Z místa na místo nechodí vždy přímo, plánuje si trasu tak, aby mohl navštívit hodně obcí po cestě, trasu si plánuje ve své GPS, kterou má v mobilu, což je v podstatě jediný přístroj, kterým disponuje. V obcích navštěvuje obecní úřady, kde si nechává dávat potvrzení o tom, že obec navštívil. Jeho cílem je, kromě jiného, dostat se do Guinessovy knihy rekordů.

Na své cestě poznává lidi, tvrdí, že pozná dobrého člověka podle očí. Na noc jemu i jeho fence vždy poskytne přístřeší starosta nebo primátor a ani u nás tomu není jinak. V České republice by se chtěl letos potkat i s prezidentem Václavem Klausem.

Doma na něj vždy čeká jeho matka s jeho sestrou. Jeho otec zemřel, když bylo Gianlucovi sedm let.

Na rozloučenou jsme mu i jeho čtyřnohé přítelkyni popřáli příjemnou další pouť a aby narazil jen na samé dobrosrdečné lidi, stejné, jako je on sám.

Ciao, Gian!

Milan Schembera