Od poloviny prosince jsou montovány na sloupy veřejného osvětlení a nosné body nadzemního vedení nízkého napětí bezdrátové hlásiče a reproduktory, které budou schopny zvukově pokrýt celé město. Celkem 135 hlásičů a 237 reproduktorů, které v případě nutnosti poslouží i jako městský rozhlas, je součástí projektu nazvaného Varovný systém a digitální povodňový plán města a ORP Lanškroun.
Projekt je nyní před dokončením. Jeho smyslem není jen varovat občany před haváriemi a požáry, ale hlavně varovat před povodňovými situacemi ve správním území města Lanškroun a v horním povodí vodního toku Moravská Sázava. Obsahuje tři části. První jsou tzv. lokální výstražné systémy (vodočetné stanice, vodočetné latě, teplotní čidla, srážkoměrné stanice), druhou část tvoří právě instalovaný výstražný a vyrozumívací systém (sirény, hlásiče, reproduktory) a třetí částí jsou dokumenty Digitální povodňový plán města Lanškroun a Digitální povodňový plán ORP Lanškroun.
„Vyrozumívací systém bude, mimo varování obyvatelstva před povodňovými situacemi, také využíván pro varování před různými haváriemi a dalšími přírodními živly, ale i pro informování občanů a návštěvníků města o plánovaných akcích či jiných aktivitách města,“ popsal jeho využití referent odboru životního prostředí Richard Kohout.
V budovách úřadu se zřizují vysílací pracoviště. Na místech současných elektrických rotačních sirén, tj. na budově „staré pošty“ na náměstí a na jídelně Madoret, budou osazeny dvě nové elektronické „mluvící“ sirény. Na rozdíl od dosavadních sirén tyto přesně sdělí, o jaký druh poplachu se jedná.
V polovině měsíce ledna bude nutné provést komunikační a zvukové zkoušky, zejména ověřit, zda se zvuk nepřekrývá, či zda mají reproduktory dostatečnou vzdálenost. Možná lze v této souvislosti očekávat námitky občanů, ale jak jsme se přesvědčili před necelým rokem při požáru galvanovny, chybějící městský rozhlas by v takové situaci byl nejrychlejší a nejspolehlivější cestou jak informovat a varovat občany města před hrozícím nebezpečím. Pochopení a tolerance občanů k těmto zkouškám je tedy jistě na místě.
Město projekt financuje s pomocí dotace ze Státního fondu životního prostředí a z Operačního programu životního prostředí. Finanční náklady představují 10,21 mil. Kč, přičemž výše dotace činí 90 % z celkových způsobilých výdajů, tj. 10,15 mil. Kč.
Marie Hrynečková