Třiadvacetiletý včelař Filip Krystl natočil ve své včelí farmě Medový ostrov letos už 1300 kg medu. Včelařit začal před třemi lety v Ostrově s jedním včelstvem. Teď jich má skoro 80 a med prodává i do zahraničí. Zatím jsou pro Filipa včely spíše zálibou. Do několika let by se ale chtěl včelařstvím živit.
Jak ses ke včelařství dostal? Zdá se mi neobvyklé, že se včelařství věnuje tak mladý člověk.
Ke včelařství mě přivedl můj kamarád. Jeho dědeček měl včely, tak nás napadlo, že bychom to mohli zkusit spolu a zjistit, jaké to vlastně je. Nejdříve jsme se šli poradit se staršími včelaři a od jednoho jsme přebraly včelíny. Pak začal úklid, spousta práce a žádný med. Postupem času jsme se s kamarádem každý vydali svou cestou. A každý dnes máme své včely.
Je pravda, že ve včelařství je málo mladých lidí ale řekl bych, že postupně se situace začíná zlepšovat. I když dnes děti i mladí sedí jen u počítačů, nebo u mobilů, já mám rád přírodu. Být ve včelíně, kolem jen šumí les a bzučí včely. Je mi tam příjemněji, než městě.
Na svých stránkách píšeš, že letos budeš mít už 152 včelstev. Podaří se ti takového čísla dosáhnout?
Bylo to mým přáním. Bohužel se tak nestalo. Mnoho lidí neví, a ani si možná nedokáže představit, jaká je se včelami práce. I já byl takový v prvních letech. Myslel jsem, že tam občas zajedu a vytočím med. Není tomu tak. Takže na 150 včelstev se letošní rok nedostanu. Počítám maximálně 80 včelstev.
Kolik je v jednom včelstvu včel?
V každém úle bývá jiný počet včel. Je tam spousta faktorů například jaká je matka, jaké bylo jaro, jak byly včely na podzim zakrmeny a jak přezimovaly. Ale pokud je včelstvo silné a takové, jaké by mělo být v hlavní sezoně, tak se jich v úle nachází okolo 90 000. A přes zimu se tento počet redukuje na 5 000 až zhruba u lepších včelstev 15 000. Čím silnější včelstvo na podzim, tím více medu na jaře.
Kolik kilogramů medu ročně vyprodukuješ?
Záleží, jaký je rok. Loňský rok byl spíš takový podprůměrný na medné výnosy. Třtí snůška byla opravdu velmi slabá. Letos například med květový, kterého by z jara mělo být nejvíce, byl v malém množství a naopak překvapil med lesní, kterého bylo více, což mě opravdu zarazilo, protože taková řepka, které je v okolí opravdu hodně by měla mít nejvyšší výnosy. Nevím, možná je to genetickými úpravami rostlin a včely na květy létat nechtějí, nebo bohužel v období medování řepky nebylo počasí. Letos jsem vytočil celkově ze tří točení 1300 kg. Není to velké množství, ale vytvářel jsem hodně oddělků, které spotřebují velké množství medu.
Je pro tebe větší problém prodat všechen med a tedy najít zákazníky, nebo produkovat dostatek medu, abys nemusel zákazníky odmítat?
Pro mě je nejvýhodnější prodat všechen med najednou třeba i jednomu zákazníkovi. Ale rád prodávám med i tady po okolí. Člověka potěší po té práci občas slyšel i slova: „jeeeeeeeeee med už je tady, to jsme rádi“. Potěší to a zahřeje i u srdce. Ale o odbyt medu se nebojím, med se prodá vždy. Takže je lepší mít medu více, než zákazníky posílat s prázdnou. Med má vysokou trvanlivost a neztrácí na kvalitě. A dá se prodat i přes zimu, kdy je medu nedostatek.
Je možné zakoupit tvůj med i v nějakém obchodě, nebo na trhách?
V obchodech u nás zatím ne, ale v příštím roce by to už mohlo být jiné. Letos se můj med objevil spíše v zahraničí. A trhy jsou pro nás výrobce zajímavé lákadlo, kde se můžeme ukázat zákazníkům a trochu se dostat do jejich povědomí a prodat i nějaký ten med. Ale bohužel včely nejsou moje hlavní obživa, takže na trhy nejezdím, protože už toho času tolik nezbývá.
Poměrně často se objevují zprávy o různých včelích chorobách. Potkala už nějaká i tvé včely?
Choroby, ze kterých mají včelaři strach, jsou 2 nejzávažnější: Mor včelího plodu a Varroaza. Mor včelího plodu se projevuje propadlým a uhnívajícím plodem a varroáza je malý brouček, který parazituje na včelách. Já osobně musím zaklepat, že moje včelstva zatím ani jednou chorobou napadena nebyla. I když morové pásmo je od mých stanovišť poměrně blízko - zhruba 14 km. Zatím ale musím zaklepat, je vše v pořádku a varroáza se mi zatím také vyhýbá.
Dá se chorobám nějak předcházet?
Chorobám se dá předcházet včasným léčením, pravidelnou výměnou včelích plástů, mít je stále čisté, žluté a ne staré a černé. Prostě základ je čistota. A žádné zanedbávání včel. Člověk může něco zanedbat jen jednou a hned pozná, že vytočil o polovinu medu méně.
Slyšel jsem, že někteří včelaři si nechávají včelí královny posílat ze zahraničí. Tušíš proč?
Už jsem o tom také něco četl, ale nevím, nemám s tím zkušenosti. Já jsem spokojen s matkami, které máme tady u nás. Jsou to matky rodu Singer, které pocházejí z Rakouska. V našem podnebí se jim daří, mají kvalitní jarní rozvoj a výborně plodují. Rojivost si netroufnu hodnotit, loňský rok byl extrémní na rojení a ani letos to nebylo moc lepší. Ale spousty včelařů, kteří žijí na horách, potřebují rodově jiné matky, které jsou vyšlechtěné pro horské podmínky. Včela, kterou mám já, by například v horách neobstála. I to bude možná jeden z důvodů.
Jak se pozná nekvalitní med?
Obyčejný člověk rozdíl medu nepozná. U květového medu je zásada, že by do 2-3 týdnů od vytočení měl zkrystalizovat. Pokud se tak nestane, je někde chyba. Medovicový med tolik netuhne, i když po čase také lehce zkrystalizuje. Je ale výborný pro roztírání na chléb. Nestéká a dobře se roztírá. Pro zjištění kvality medu se mohou posílat vzorky medu na rozbory do specializovaných laboratoří. A ty určí veškeré hodnoty medu a na jejich základně vydají rozhodnutí kvalitě medu.
Prodáváš i nějaké jiné včelí produkty?
Do dvou let bych chtěl sbírat propolis, je to velmi zdravá, kvalitní a léčivá látka. A na trhu hodně ceněná. Letos ale dělám na zkoušku svou první medovinu, takže příští rok na jaře vám budu moct říct, jaká byla.
Dá se včelařstvím v dnešní době uživit?
Řekl bych, že v dnešní době může člověka uživit cokoli, pokud je člověk pracovitý, má sen a umí se obětovat. Myslím si, že pak člověk dokáže cokoli. I když občas to není jen o té vůli a člověk může mít smůlu - nezadaří se rok. Ale z vlastních zkušeností a čísel vím, že se uživit včelařstvím člověk může.
Děkuji za rozhovor,
Matěj Brýdl
Foto: Archiv Filipa Krystla