Návštěvníci jsou okouzlení tvorbou Vojtěcha Kubašty

Vernisáž výstavy Vojtěcha Kubašty nás v sobotu 28. 11. seznámila s tvorbou umělce, jež ve druhé polovině minulého století ohromovala západní i východní svět od USA přes Sovětský svaz až po Japonsko. Vystudovaný architekt Kubašta dokonale zpodoboval skvosty architektury a díky své prostorové představivosti suverénně navrhoval rozkládací knihy s 3D scénami. Asi 120 lidí zcela zaplnilo prostory Galerie Městského muzea. Navíc jsme se seznámili s novými přírůstky k Hřebečskému betlému a k Lanskrounskému betlému osobností.

Vernisáž zahájila ředitelka Městského muzea paní PaedDr. Borkovcová výkladem o tvorbě Vojtěcha Kubašty (1914-1992).

Vystavené exponáty zapůjčil sběratel Jan Maroušek, s podporou produkčního pana Mgr. Petra Lukase z Letohrádku Mitrovských v Brně. Na výstavě jsou ke zhlédnutí grafické cykly, práce pro různá nakladatelství, ilustrace, pohlednice a reklamní materiály, ale především „Pop-Up Books“ – knížky s prostorovými výjevy – těch Vojtěch Kubašta vytvořil přes 200.

Ve 30. letech minulého století vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Velmi záhy začal výtvarnou spolupráci s pražskými nakladateli a orientoval se na ilustrování knih pro děti. Souběžně tvořil litografické cykly pražských historických budov. Vedle toho vznikaly reklamní materiály pro nejvýznamnější české firmy, například KOH-I-NOOR, TESLA nebo Pilsner Urquell.
Kolem roku 1953 začal s tvorbou prostorových knih a z nich se brzy stal exportní trhák. Byly přeložené do 37 jazyků, celkem jich vyšlo 35 milionů výtisků, a jedna z prostorových knih, „Objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem“ se v Japonsku stala školní pomůckou v základních školách.
V pozdější době vytvořil i 17 prostorových betlémů. Podnik zahraničního obchodu Artia vyvážel veškerou Kubaštovu tvorbu prostorových knih do zahraničí. Od 60. let Kubašta tvořil i pro amerického tvůrce a producenta kreslených filmů Walta Disneye. V tuzemsku se připouštěl jen prodej Kubaštových rozkládacích betlémů prostřednictvím nakladatelství Orbis.

V zahajovací části vernisáže nám zahráli několik skladeb pro zobcové flétny Lanškrounští pištci pod vedením Marty Obrové, a zazpíval nám devítičlenný dívčí soubor Kantiléna ZUŠ Jindřicha Pravečka vedený Tatjanou Stepasjuk.

Paní Dr. Borkovcová v další části programu ocenila několik lidí, kteří se zasloužili o přípravu výstavy Vojtěcha Kubašty a souběžně vystavených betlémů.

Řezbář pan Bedřich Šilar doplnil během roku do Lanškrounského betlému nové postavy osobností. Jsou to: Bertha Langer, dceru zakladatele zlatnické dílny Langera, Hans Riess, podnikatel s třetí největší mrazírnou v Evropě, mlynář Gustav Müller, který na Dlouhém rybníku vybudoval Terezininy lázně, a Rudolf Zoffl, starosta Lanškrouna v letech 1932-1938. Vedle toho vznikla řezba kamenné architektury Eduardova pramene.

Paní Jarmila Haldová obohatila letos Hřebečský betlém o novou kovárnu, o tři krále a o kapelu. Z dřívějška už zde máme Krčmu a Boží muka u odbočky k Lískovci na výpadovce na Ústí. „Budeme muset podstavec pro Hřebečský Betlém podstatně rozšířit, exponáty přibývají.“ poznamenala paní Dr. Borkovcová.

K vánoční svátkům vydalo Městské muzeum arch s vystřihovánkami s názvem „LANŠKROUNSKÝ BETLÉM“, dílo akademické malířky Veroniky Balcarové.

Závěrem paní Dr. Borkovcová ještě poděkovala firmě Šplíchal s.r.o. za finanční příspěvek na rozšíření Lanškrounského Betléma, společnosti Orlická vodohospodářská společnost Česká Třebová za příspěvek na občerstvení, Kateřině Kadláčkové za vánoční dekorace, paní Soně Uhlířové za zhotovení zdobených perníčků, a jménem pětičlenného týmu Městského muzea nám popřála šťastné Vánoce hodně štěstí v novém roce 2016.

Později se část návštěvníků vernisáže přesunula do vstupní haly muzea k vystavenému Lanškrounskému betlému osobností a tam ředitelka muzea paní Borkovcová ukazovala a popisovala jednotlivé letošní přírůstky.

Tuto výstavu rozhodně stojí za to navštívit. Vidět tak velký výběr tvorby Vojtěcha Kubašty vyvolává nezapomenutelný dojem. Lidé s technickým vnímáním budou zcela jistě obdivovat „konstruktérskou“ nápaditost pohyblivých částí, lidé se smyslem pro výtvarné umění zase dokonalost vytvořených scén, ale všichni si určitě povšimnou, jakou asi musel mít pan Kubašta vlídnou a radostnou povahu, že se mu podařilo tolik z ní předat do svého díla.

Jiří Kohout