Věty typu: “My to děláme pro mladé.”, “To ocení budoucí generace.” slýcháváme často při rozhodnutích mužů a žen, kteří sedí ve vedoucích pozicích. Neměli by se ale na rozhodnutích podílet právě i mladí lidé? Současným zastupitelům je v Lanškrouně průměrně 57,7 let a nejmladším je Vítězslav Seidl, kterému je 39 let.
Tento věkový průměr se patrně výrazně nezmění ani po letošních volbách. Kandidátů mladších 30 let je v Lanškrouně ze 164 uchazečů do zastupitelstva pouze 13. „Zastupitelstvo by podle mě mělo alespoň do určité míry odrážet demografické složení Lanškrouna. Pokud chceme, aby se zde mladí lidé usazovali i do budoucna, měli by mít možnost svůj pohled na město také přímo zastupovat,” potvrzuje důležitou roli mladší generace ve vedení města Matěj Brejša. Kandidátovi ODS je třiadvacet let a rád by poukazoval na problémy svých vrstevníků. „Jako mladý člověk se na město dívám trochu jinou perspektivou a myslím si, že je důležité, aby v něm zazníval i pohled mladší generace,” dodává dvacetiletá studentka Tereza Slezáková, která kandiduje za ANO.
Jednou ze čtyř devatenáctiletých kandidátek je Kateřina Růžičková za Lanškrounské fórum, a i ona potvrzuje, že témat, které mladé lidi trápí je několik. „Mladým lidem nejde jen o bydlení. Chtějí mít důvod ve městě zůstávat, potkávat se, sportovat a rozvíjet své zájmy.” Právě v tom se mladí kandidáti shodují. V Lanškrouně je podle nich málo míst, kde by mohli trávit volný čas. „Myslím si, že bychom se měli snažit vytvořit prostředí, kde se mladí mohou bezpečně potkávat, bavit se a zároveň sami přicházet s vlastními nápady. V Lanškrouně jsou bary a hospody, ty ale vnímám spíše jako místa pro starší generaci. Osobně bych uvítal návrat akcí ve stylu těch, které se dříve konaly například v Apollu nebo na Koupáku,” přichází s dalším pohledem Jiří Lachman, devatenáctiletý kandidát za Lanškrouňáky. „Nechci se mýlit, ale když jsem studoval na gymnáziu, tak jsem slyšel příslib, že pro mladé se chystá mnoho akcí a že pád klubu na koupališti bude substituován, to moc dlouho nevydrželo,” poukazuje na nenaplněný slib vůči mladé generaci Matěj Brejša (ODS).
Právě mladých lidí se budou současná rozhodnutí dotýkat nejvíce. „Je důležité, aby mladí mohli do života města aktivně mluvit a jejich podněty se promítaly do konkrétních kroků. Osobně mi záleží na rozvoji sportu, kultury a možností trávení volného času,” potvrzuje Kateřina Růžičková (Lanškrounské fórum). S tím souhlasí i Jiří Lachman (Lanškrouňáci): „Pokud chceme, aby mladí lidé v Lanškrouně zůstávali, měli bychom jim dát důvod, proč zde chtít žít i za deset nebo dvacet let. Chtěl bych mladší generaci více zapojit do dění ve městě a dát jí prostor říct, co jí v Lanškrouně chybí a co by sama chtěla změnit.”
Je tedy Lanškroun městem pro mladé? „Lanškroun podle mě má mladým lidem co nabídnout, ale určitě je zde prostor ke zlepšení,” uzavírá Tereza Slezáková (ANO).
Pavlína Brýdlová
