Když ještě dříve bylo mnohem více lesů, šel jednou jeden muž z Lubníka do Lanškrouna. Na sázavské vrchovině u zemské hranice roste lesík a tam je třeba se vždycky vyhnout Zelenému Honzovi.
Když chodec nikoho neviděl, dostal chuť zakouřit si. U cesty ležel kmen. Na něm si krájel chodec tabák, nacpal fajfku, pak došel do Lanškrouna a obstaral svou záležitost. Na zpáteční cestě se potkal s mužem, který mu ukazoval poraněné koleno.Potom se neznámý opět vzdálil. Tu si muž uvědomil, že místo na kmeni, kde řezal tabák, je koleno muže, kterého právě potkal, Nebyl to nikdo jiný než Zelený Honza.
