Rodák z Ústí nad Orlicí, navštěvoval lanškrounské gymnázium, studoval kněžský seminář v Hradci Králové a později dějiny umění v Římě. Svoji vědeckou kariéru završil funkcemi profesora na Univerzitě Karlově a Teologické fakultě v Litoměřicích, ředitele Národní galerie (od roku 1939) a zastupujícího předsedy Mezinárodního výboru pro dějiny umění. Z jeho obsáhlého kunsthistorického díla nás nejvíce zajímá publikace Soupis památek historických Čech a Moravy v okresu lanškrounském.
Navštěvoval gymnázium v Lanškrouně, kněžský seminář v Hradci Králové, studoval 5 let dějiny umění v Římě a také zde promoval. Od roku 1910 působil jako docent v bohosloveckém semináři v Hradci Králové. Byl biskupským ceremoniářem a sekretářem. Od roku 1919 profesorem na univerzitě v Bratislavě.
Studijní pobyt ve Francii. V roce 1921 získal hodnost doktora filozofie v Praze. Stal se profesorem dějin umění na pražské univerzitě a profesorem na Teologické fakultě v Litoměřicích.
V roce 1939 byl jmenován ředitelem Národní galerie. V roce 1945 byl přednostou československých korunovačních řádů a zastupujícím předsedou Mezinárodního výboru pro dějiny umění.
Jeho bádáním v oblasti církevní architektury Čech a Moravy, právě tak jako v dějinách umění a uměleckých řemesel výrazně vděčíme za dílo "Soupis památek historických Čech a Moravy v okresu lanškrounském."