Empírový kostel sv. Máří Magdalény stojí na místě, kde roku 1371 založil litomyšlský biskup Petr Jelito klášter lateránských kanovníků svatého Augustina a postavil kostel sv. Mikuláše a sv. Kateřiny. Klášter na vlhkém místě nevyhovoval, a proto byl roku 1393 přeložen a znovu vystavěn vedle farního kostela - dnes kostela sv. Václava.
Z bývalého kostela se stal špitál se hřbitovem. Uprostřed hřbitova stál do r. 1825 na kamenné podezdívce roubený kostel s oddělenou zvonicí. Ten byl nahrazen nynější stavbou v empírovém slohu, provedenou nákladem Josefa Langera a ukončenou roku 1827.
Kostel je sálová stavba s půlkruhovou apsidou. Loď je třemi dvojicemi pilastrů a pásů dělená na tři pole. Kruchta je nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Na hlavním oltáři je obraz sv. Maří Magdalény Vedlejší oltáře jsou vysvěceny sv. Anně a sv.Josefu (autorem všech je J.B.Lampi ml., 1825). Varhany na kruchtě pocházejí z první pol. 19.století.
Na místě starého, zrušeného hřbitova byl roku 1903 založen park. Velmi cenné náhrobky byly přeneseny ke kostelu sv. Anny a ponechán byl jen náhrobek 14 pruských husarů, padlých poblíž Damníkova v prusko-rakouské válce roku 1866, a dva náhrobky u kostelní zdi.
Zpracoval Mgr. Miloš Krejčí © 2002, Infocentrum města Lanškroun a regionu Lanškrounsko, nám J.M.Marků 12, Lanškroun. Připraveno ve spolupráci s Měst. muzeem Lanškroun a OÚ Ústí n.O.- odbor život.prostředí.