Jak slaví Vánoce ve světě? Nová výstava v lanškrounském muzeu

vanoceMěstské muzeum Lanškroun vás srdečně zve v sobotu 29. listopadu v 15 hodin do galerie muzea na vernisáž výstavy VÁNOCE VE SVĚTĚ. Návštěvníci se zde budou moci seznámit se zvyky, betlémy a vánočními pohlednicemi a přáními z celého světa. Výstava bude veřejnosti přístupna do 18. ledna 2015.


Přijďte si zpříjemnit adventní a vánoční čas, poznat vánoční zvyky a obyčeje. O adventních nedělích jsou v muzeu pro děti a jejich doprovod připraveny tvůrčí dílny a ukázky výroby vánočních ozdob z kukuřičného šustí a proutí, které předvede paní Alena Bukvová.

O pár slov k samotné výstavě jsme požádali ředitelku lanškrounského muzea Marii Borkovcovou: „Naše výstava je tentokrát zcela vánoční. Již na začátku roku jsme začali oslovovat sběratele a muzea. Velice mě těší, že nám své sbírky zapůjčili Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, partnerská města Kežmarok a Dzierżoniów, manželé Jarmila a Josef Haldovi a Blanka Kampová. Lanškrounský sběratel Karel Uhlíř na výstavě představí asi osmset vánočních pohlednic a vánočních přání z celého světa od roku 1897 až do současnosti. K vidění bude pouze část jeho unikátní sbírky, kterou vytvářel třicet let. Vánoční pohlednice jsou mnohdy malými grafickými uměleckými díly. Nejčastěji jsou zde zpodobňovány smyšlené postavy dárců. V českém prostředí se silně vžila představa Ježíška jako dárce s pomocníky – andílky. Pro zajímavost např. ve Španělsku děti dostávají dárky i na Tři krále, na Štědrý den přichází Papa Noël. V Belgii nosí dárky Saint Nicholas (svatý Mikuláš), 6. prosince Sinterklaas ve Vlámsku. Těm zlobivějším hrozí Černý Petr. O Vánocích zde dostávají jen malé dárečky. Ve Finsku dárky rozdává Joulu Pukki (vánoční koza) za pomoci pidimužíků. Věří se zde, že žije v severní části země.“


A z jakých koutů světa budou betlémy? „Výstava nabízí třicet betlémů z různých materiálů, např. z lipového, olivového či ebenového dřeva, keramiky, mramoru, plechu, textilu a papíru. S lidovými kroji z celé Evropy seznámí betlém s krojovanými panenkami Blanky Kampové. Josef Halda je autorem ojedinělého Hřebečského betlému s příběhem veliké lásky – Annenruhe. Celá scenérie je v hřebečských krojích a je doplněna stavbami z Moravské Třebové. Betlém se neustále rozrůstá, čítá asi tisíc figur. Nebude chybět Hřebečský řemeslnický betlém ze sbírek lanškrounského muzea Jarmily Haldové, řezbářky z Orlických hor, vznikající od roku 2011, tentokráte rozšířený o další darovníky – ponocného, pernikáře, hrnčíře, kováře s koněm a doprovodnou architekturu - zájezdní hostinec Krčma a technické stavby – mlýn a studnu s vahadlem. Lanškrounský betlém osobností z dílny řezbáře Bedřicha Šilara ze sbírek muzea je také doplněn o další osobnosti. Dále bych chtěla návštěvníky pozvat na betlémy ze současné produkce ze soukromé sbírky Jarmily Haldové – z Itálie, Ruska, Bolívie, Mexika a Afriky,“ odpověděla paní ředitelka.


Stále to není vše, co výstava Vánoce ve světě nabízí. „Na výstavě návštěvníci naleznou i některé druhy tradičního vánočního pečiva. U nás se konzumuje vánočka a různé druhy cukroví, v Německu vánoční štoly. V Polsku se jedí různé pochoutky, např. pro Slezsko je typická moczka, namočený perník s rozinkami, ořechy, mandlemi a sušeným ovocem nebo také makůvky, což jsou rohlíky máčené v mléce a obalované v máku. V Belgii je nejtypičtější vánoční pochoutkou sladká roláda ozdobená čokoládou, tzv. vánoční poleno,“ doplnila paní Borkovcová.

 

 

TZ