Vítěz Malého závodu míru měl dobře natrénováno. Naše Markéta Hájková získala druhé místo.

30. květen 2016 3755x

mzm V Lanškrouně má mezinárodní cyklistický etapový závod pro kategorie starších žáků a kadetek, nazvaný Malý závod míru, letitou tradici. Tento víkend patřil 124 závodníkům z osmi zemí – Česka, Dánska, Holandska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Slovenska a Švédska. Lanškroun měl v ohni jediné želízko, svěřenkyni trenéra Petra Bucháčka z SKP Duha - Markétu Hájkovou. Ta nezklamala, získala krásné druhé místo.

Trať závodu vedla malebným okolím Lanškrouna například přes Horní a Dolní Čermnou, Výprachtice, Jakubovice, Horní a Dolní Dobrouč, Dolní Houžovec, Knapovec, Skuhrov, Lubník, Sázava, Tatenice, Strážnou, Cotkytli, Horní Heřmanice... Zahrnovala 8 horských a 5 rychlostních prémií. Celkem měřila 139,2 km. Bezpečnost závodu zajišťovali strážníci městské policie a také 16 zkušených motocyklistů.

A jak závod probíhal?

V tomto směru jsme dali slovo pěti lidem, z nichž každý o závodě promlouvá ze svého pohledu.

Jan Morávek, předseda organizačního výboru Malého závodu míru 2016

Na to, jaké změny a potíže provázely přípravy, ten závod dopadl velice dobře. Prvním velkým problémem bylo, že jsme neměli motocyklisty k zajištění bezpečnosti závodu, protože nám je doslova odcizil jiný pořadatel. To je jedna věc. Potom nastaly změny z důvodu prací na silnici, různých uzávěrek a objížděk. Museli jsme použít starou trasu na Jakubovice, která není zdaleka tak kvalitní. Těch problémů bylo samozřejmě víc, ale ty se už daly řešit, jak se říká, za pochodu.
Během závodu se už nevyskytl žádný organizační problém, který by nás zaskočil. Na podmínky, které jsme měli, se nám podařilo vše dobře připravit. A důležité je, že závodníci vůbec nepocítili, že byl nějaký problém s tratí nebo s čímkoliv jiným a že nedošlo k žádným vážnějším zraněním. Zásahy lékařů byly spíš preventivní.
Ještě bych chtěl vyjádřit poděkování Městu Lanškroun a Pardubickémi kraji, protože ti nám vyšli maximálně vstříc a vlastně i díky jejich postoji se nám podařilo závod dobře připravit.

Jan Smolík, cyklistický veterán a vítěz Závodu míru v roce 1964, každoročně se lanškrounského Malého závodu míru účastní jako host

Je hlavně dobře, že se tento závod pro nejmladší cyklisty pořádá. Má to posloupnost. Závod míru nejmladších se jezdí tady v Lanškrouně, v Jevíčku je závod míru mládeže, pak závod juniorů v Terezíně. Závod míru pro dospělé už není, ale ti kluci se zkrátka dostanou někam výš. Mají tady mezinárodní konkurenci a vidí jak na tom jsou. Samozřejmě, když už závodí, tak každý má v sobě kus ctižádosti a chce se prosadit. Takže ti kluci do toho dají všechno, co v nich je. Jedou naplno.

Markéta Hájková, 16 let, bydlí v Útěchově, svěřenkyně trenéra Petra Bucháčka, loni zvítězila, letos mezi kadetkami obsadila druhé místo

Do 3. etapy se mně jelo celkem dobře, ale velkou roli hrála psychika. Mezi děvčaty jsem vedla, ale byla jsem pod velkým tlakem a neunesla jsem to. Mě to celkem zlomilo. Poslední etapu jsem už nejela dobře. Loni jsem tomu nedávala takovou váhu, bylo mi to celkem jedno a vyhrála jsem. Tento rok to už byla velká zodpovědnost. Velkej tlak. Ale je to výborný trénink a příště uvidíme.
Přijdou ještě důležitější závody jako Mistrovství ČR, možná budu absolvovat i nějaké zahraniční závody. Snad se dostanu ještě do lepší formy, je to začátek...

Mathias Vacek, 13 let, žije v Rakousku, ale jezdí za české barvy - CK Příbram, vítěz letošního závodu

Letos se mi jelo rozhodně líp, než vloni. Hodně jsem trénoval, hlavně na časovku, do kopců a rychlost. Takže jsem velmi rád, že jsem vyhrál. To, že jsem tento závod jel už loni, mi pomohlo. V Rakousku se takové velké závody nepořádají, tam jezdím jen poháry.

Jiří Dvořák, ředitel závodu

Letos jsme museli především změnit trasu 1. etapy, protože bylo rozkopané Jablonné. Ale na druhé straně to přineslo, že jsme se vyhnuli dvěma železničním přejezdům, takže 1. etapa proběhla naprosto v pořádku a pravděpodobně si podržíme trať této etapy i do dalších let.

Účastníci tohoto závodu jsou už technicky trošku zdatní, takže i když jsme měli například v poslední etapě na trati po noční bouřce naplaveniny a bylo to navíc v těžkém úseku ve sjezdu v Cotkytli, tak vše dopadlo dobře a nebyly zaznamenány žádné pády. Počasí nám přálo, bylo nádherně.

V neděli ráno po bouřce už nebylo ani mokro, ale byly tam ty naplaveniny, které se bohužel nestihly odstranit, protože tam toho bylo tolik, že by to bylo pro všechny moc a moc práce. Šlo hlavně a naplaveniny z polí a ve vesnicích štěrk z vedlejsích cest.

S průběhem závodu jsem naprosto spokojený a věřím, že přesvědčím celý tým, se kterým to táhneme rok co rok, abychom se pustili do přípravy 47. ročníku.

Text a foto: Marie Hrynečková

Pořadí deseti nejlepších:

1. Mathias Vacek, jezdí za CK Příbram, žije v Rakousku
2. Pavel Bittner, Mapei Merida Kaňkovský
3. Samuel Hollý, Slovensko
4. David Šulc, Ivar CS – Author Team
5. Jiří Matyáš Bredler, KC Kooperativa SG Jablonec
6. Aleš Hrdlička, Mapei Merida Kaňkovský
7. Martin Svrček, Slovensko
8. Karol Wozniak, Polsko
9. F. Miholjevič, Choratsko
10. Tobias Vančo, Slovensko

Pořadí kadetek:

1. Caroline Andersson, Švédsko
2. Markéta Hájková, SKP Duha Fort Lanškroun
3. Julia Borgstrom, Švédsko

Foto:
1 a 2 - start 3. etapy
3 až 5 - vrchařská prémie v Petrovicích
6 až 8 - cíl etap byl na náměstí J. M. Marků
9 - skupinu rozhodčích, kteří měli plné ruce práce, vedl Petr Pluhař ze Seče
10 - únava po 3. etapě...
11 - ošetřovala se jen drobnější zranění, v tomto případě české závodnice
12 - napětí, než se spočítají výsledky... vlevo ředitel závodu Jiří Dvořák, ve žluté košili předseda organizačního výboru Jan Morávek
13 - v zeleném triku Václav Klement, ředitel kanceláře, která zpracovává výsledky
14 - tři členové pořadatelského týmu - Jan Morávek, Václav Pešek a Václav Klement - dostali k letošním sedmdesátinám trika s velkou 70 na zádech
15 - nejmladší účastníci závodu
16 - cenu fair play převzal řidič maďarského doprovodného vozidla za technickou pomoc, kterou poskytl porouchanému vozu rozhodčích
17 - tři nejlepší kadetky, Markéta Hájkové na druhém místě
18 a 19 - nejlepší závodníci
20 - vítěz závodu Mathias Vacek