Všem sedmi kandidátům do Senátu za obvod Orlickoústecka jsme položili stejné otázky. Mírně odlišné otázky dostal pouze Petr Šilar, který mandát obhajuje. Níže najdete odpovědi všech, kteří nám odpověděli.
Volby do Senátu se uskuteční společně s krajskými volbami 7. a 8. října.
Kandidáti jsou seřazeni dle vylosovaných čísel:
Antonín Vyšohlíd (KSČM) – 60 let – obchodní ředitel, Králíky
Pan Vyšohlíd na naše otázky neodpověděl. Osloven byl 13. září na email okresního výboru KSČM, o odpovědi byl urgován 21. září, reakci jsme nedostali žádnou.
Ing. Petr Šilar (KDU-ČSL) – 60 let – senátor, Horní Čermná
Jaký máte vztah k regionu Lanškrounsko?
V mém občanském průkazu mám napsáno rodiště - Lanškroun a bydliště Horní Čermná -Nepomuky 51. Do Lanškrouna jsem chodil do zemědělské školy. Myslím, že jsem tady více doma, než v celém regionu Orlicko, který je mojí srdečnou záležitostí.
Co nejdůležitějšího se vám v Senátu podařilo za uplynulých šest let prosadit?
Jsem předseda klubu KDU ČSL a nezávislí. Tedy vystupujeme státotvorně a při schvalování zákonných předpisů jsme na straně našeho programu. To celkově. Jinak jsem spokojený, že jsem byl jako předkladatel u podání ústavní stížnosti na bývalého prezidenta V. Klause (amnestie). Dále jsem podal trestní oznámení na vedení Lesů ČR, kvůli hospodaření. Dodnes není případ uzavřen (více jak 4 roky). Podařilo se nám prosadit při volbě na ředitelku Úřadu pro ochranu dat, paní Irenu Janů. V posledním roce jsme prosazovali zvýšení RUD pro obce a kraje. Byl jsem předkladatelem návrhu novely zákona o DPH (zrušení DPH na stavební pozemky) atd. Myslím, že existuje statistika účasti, či hlasování, takže pečlivý volič si mě "najde".
Čím konkrétním byste Orlickoústecku chtěl v Senátu pomoci, kdyby se vám podařilo obhájit mandát?
Práce senátora je především o práci v regionech. Tedy pro mě je to důležitější než sedět pořád "v Praze". Pomáhám projektům našich starostů, nebo podnikatelům, našich škol, sociálních zařízení. Snažím se zúčastňovat akcí, kde se něco děje. V této činnosti chci samozřejmě pokračovat. V současné době je pro mě prioritou dobré hospodaření s vodou a vodními zdroji. To je oblast, kde je hodně projektů v našem regionu.
Říkám to lakonicky - je dobré mít svého člověka v Praze. A mě to pořád baví.
Mgr. Jan Lipavský (ANO) – 41 let – advokát, Vysoké Mýto
Jaký máte vztah k regionu Lanškrounsko?
Kdysi jsem na jedné zahraniční dovolené potkal turisty z Lanškrouna a první myšlenka, která mne napadla – hle krajani od nás. Lanškrounsko tak osobně považuji za pevnou součást celého Orlickoústecka, region s krásnou přírodou vhodnou pro turistiku, s nízkou nezaměstnaností, prostě jako krásné místo pro život.
Od mých mladých sportovních let také vnímám Lanškroun jako město cyklistiky, neboť to byli právě vyznavači tohoto sportovního odvětví, s kterými jsem se kdysi jako plavec potkával na vyhlášení ankety o sportovce okresu.
Musím se přiznat, že v poslední době Lanškroun také hodně srovnávám s mým rodným městem, Vysokým Mýtem, neboť obě města mají hodně společného. Obě města jsou průmyslová, netrpí nezaměstnaností, dokonce bych řekl, že místní firmy trpí reálnou přezaměstnaností. Lanškroun má však podle mne jednu výhodu, a to je velká diverzifikace průmyslu, která může přinést lidem v regionu vyšší míru jistoty při nenadálých výkyvech v dnes tak globální ekonomice.
Čím konkrétním byste chtěl jako senátor Orlickoústecku pomoci?
Lanškrounsko nezbytně potřebuje, ostatně jako celý Orlickoústecký region, zlepšit dopravní obslužnost. Jedním z mých hlavních témat je právě dobudování dopravní infrastruktury. Na straně jedné města v regionu dlouhá léta volají po vyvedení tranzitní dopravy z jejich center, na druhé straně nedostatečná dopravní infrastruktura brzdí firmy v dalším rozvoji.
Ve Vysokém Mýtě je samozřejmě hlavním tématem D 35, ale zbytek regionu také potřebuje kvalitní napojení na dálniční síť, tedy současnou výstavbu přivaděčů a obchvatů. Bohužel v této oblasti se v minulosti hodně zaspalo. Nejen že neprobíhala výstavba, ale bohužel se nepracovalo ani na přípravě. V současné době jsme tak v situaci, že je sice dostatek finančních prostředků na dopravní investice, ale není je za co utratit. Je si navíc třeba uvědomit, že jsme pravděpodobně v posledním období, kdy bude moci Česká republika čerpat evropské dotace na výstavbu dopravní infrastruktury. Za několik let se může stát, že bude sice již co stavět, ale nebudou naopak peníze.
U staveb, které jsou v současné době již v pokročilém stadiu přípravy, mohu jako senátor v rámci péče o region, pouze „bušit“ na dveře investora, tedy ŘSD a snažit se o urychlení jednotlivých kroků směřujících k výstavbě.
U budoucích staveb, jejichž příprava je v plenkách, lze podle mne pomoci i legislativně, a to je právě úkol pro naše zákonodárce, tedy i senátory. Je třeba přijmout novelu stavebního zákona, která by zkrátila a zjednodušila proces přípravy (nejen) dopravních staveb. Dnes se hovoří o tzv. jednotném povolovacím řízení, návrh zákona by měl být co nejdřív předložen vládě k projednání.
Jsou samozřejmě i další důležitá témata, jako je např. ochrana podzemních i nadzemních zdrojů vody, zadržování vody v krajině nebo bezpečnost. Jde o témata, která mají regionální nebo dokonce celostátní přesah a jako senátor mohu přispět k jejich řešení.
Co by pro vás bylo v Senátu prioritou?
To je poměrně složitá otázka, neboť priorit je hodně a asi bych žádnou z nich neupřednostnil. Do Senátu přichází ze sněmovny velké množství mnohdy nekvalitních zákonů, které jsou navíc mnohdy poznamenány tvůrčí činností v Poslanecké sněmovně. Osobně zastávám zásadu, že je lépe nemít zákon žádný, než zákon špatný a musím říci, že některé zákony, které do Senátu putují, jsou špatné, ačkoliv původní vládní návrh byl dobrý. Senát by tak měl plnit zejména úlohu jakési legislativní pojistky, která by přijímání špatných zákonů bránila. K tomu, bohužel, nemá Senát v současné době dostatečnou kompetenci, jeho veto lze lehce přehlasovat, a domnívám se tak, že je třeba úlohu Senátu v legislativním procesu posílit. To i proto, že většina občanů v ČR dlouhodobě považuje Senát za zbytečný.
Tedy prioritou by pro mne byla určitě lepší legislativa. Lidé totiž nepotřebují hodně nových zákonů, ale spíše méně kvalitních zákonů, neboť časté legislativní změny rozhodně nepřispívají jejich právní jistotě. Dnešní právní řád je tak složitý, že se v něm nevyznají ani právníci nebo úředníci, jak můžeme potom chtít po občanech, aby zákony beze zbytku dodržovali. Přitom platí zásada „Neznalost práva neomlouvá“.
MUDr. Soňa Hlavová (SPO) – 59 let – soukromý lékař urolog ambulantní specialista, Skuhrov nad Bělou
Paní Hlavová na naše otázky neodpověděla. Oslovena byla 13. září na email vedoucího kanceláře krajského výboru SPO, o odpovědi byla urgována 21. září, reakci jsme nedostali žádnou.
Ing. Dalibor Zelený (ČSSD) – 59 let – OSVČ, Česká Třebová
Jaký máte vztah k regionu Lanškrounsko?
Lanškrounsko vnímám jako jednu z nejkrásnějších částí našeho kraje. Jezdím sem od doby, kdy jsem začal před více než 40 lety na průmyslovce ve Třebové chodit se svojí ženou. Její rodina měla tehdy v Cotkytli chalupu a každá cesta do krásné přírody Lanškrounska pro mě byla už tehdy svátkem. I dnes mám moc rád, když se z Lanškrouna vydám do „Laudonu“ nebo když odbočím na Výprachtice a otevře se krásné panorama Orlických hor. A krásné lyžování v zimě mě vždy potěší.
Dnešní Lanškrounsko vnímám také jako kraj, kde se lidé dokázali vlastními silami vypořádat s problémy kdysi tradičního průmyslu a vybudovat tolik skvělých firem, že už i dnes začíná být problém sehnat kvalifikované pracovníky. Ukazuje se, že v tomto tvrdém kraji umí lidé pracovat.
Čím konkrétním byste chtěl jako senátor Orlickoústecku pomoci?
Senát není zatím vnímán příliš pozitivně, je proto na jednotlivých senátorech, aby dali své práci konkrétní náplň v pomoci šikovným lidem v regionu, aby se to vnímání změnilo. Protože mám ze své dosavadní praxe zkušenosti s lidmi z centrálních úřadů, chtěl bych schopným starostům, podnikatelům i jiným lidem z našeho kraje pomáhat najít a otevřít v Praze ty správné dveře, když něco pro lidi u nás potřebují. Když jde o dobrou věc, nemám ve zvyku nechat se nikým zastrašit.
Také bych chtěl pomoci, aby se názorům normálních lidí dostávalo sluchu při tvorbě zákonů, aby v nich nebyly nesmysly, které obcím škodí a musí se pak napravovat. Mnoho politiků už dávno zapomnělo, odkud přišli a mají dojem, že ten pravý život je v parlamentním skleníku – i tohle by jim měl senátor umět připomínat.
Konkrétní témata, která jsou pro nás důležitá, vidím především v reálné pomoci zemědělství, které živí mnoho lidí a pomáhá udržovat krajinu, v pomoci zdravotnictví a veřejné dopravě, kterou by měl každý stát svým občanům zajistit a důležitá je i bezpečnost.
Velmi stručně: U zemědělství bychom měli hledat cesty i pro nepřímou podporu života na venkově, jak to dělají v sousedních zemích – to se pak promítá i do nákladů na zemědělskou výrobu a zvyšuje konkurenceschopnost zemědělství. A to potřebujeme nejen kvůli soběstačnosti v potravinách, ale také kvůli kráse krajiny, kterou udržuje a pomáhá ji otevírat i turistice.
U veřejné dopravy podporuji zachování její přístupnosti i provázanosti tak, aby se lidé dostali do práce, do školy i za zábavou. Myslím, že je v našem kraji dobře organizovaná a je třeba to zachovat.
I zdravotnictví každý potřebuje a je důležité, aby si stát ponechal vlastnický vliv na rozhodující pracoviště a zachoval tak lidem dostupnou a rychlou zdravotní péči včetně té záchranářské.
U tématu bezpečnost je důležitá pomoc policii, profesionálním i dobrovolným hasičům. Ti dobrovolní jsou na venkově prvním pomocníkem starostům i občanům při každé mimořádné situaci. Jsem rád, že se díky návrhu ministryně práce a sociálních věcí a ministra vnitra (obojí ČSSD) podařilo prosadit ve vládě návrh, který vrací dobrovolným hasičům plné hrazení nemocenské při úrazu vniklém při zásahu. Ve Sněmovně už prošel návrh prvním čtením a měl by být ještě letos schválen. U bezpečnosti je podle mého názoru důležité, abychom u lidí, kteří do naší země chtějí, trvali na tom, co dodržujeme v cizině sami – tedy aby ctili naši kulturu, zákony a pravidla a řídili se podle nich.
Co by pro vás bylo v Senátu prioritou?
Vzhledem k mé celoživotní profesi to bude určitě doprava, zachování její přístupnosti všem lidem. Důležitá je nejen její organizace, ale kvůli rozvoji kraje také rychlé dokončení celé D35 až po Mohelnici a stavba dálničních přivaděčů do všech oblastí našeho regionu. Jinak bych se ale také věnoval podpoře zemědělství, turistiky a sportu v našem krásném kraji.
Martin Strnad (Úsvit) – 42 let – chemik, Lány u Dašic
Pan Strnad na naše otázky neodpověděl. Osloven byl 13. září na email Úsvitu národní koalice Pardubický kraj, o odpovědi byl urgován 21. září, reakci jsme nedostali žádnou.
Jaroslav Zedník (TOP 09) – 54 let – starosta, Česká Třebová
Jaký máte vztah k regionu Lanškrounsko?
Protože jsem milovník cyklistiky a zimních sportů (hlavně běžky) a bydlím kousek od vašeho regionu v České Třebové, tak Váš region znám velmi dobře. Mimo jiné se pravidelně potkávám se starosty z vašeho regionu a jednáme o projektech, které by spojily region Ústeckoorlicko a Lanškrounsko. Náš společný kraj miluji.
Čím konkrétním byste chtěl jako senátor Orlickoústecku pomoci?
Senátor má hlavně zákonodárnou funkci, ale neméně významná je pomoc a spolupráce se všemi starosty v senátním obvodu. Tím mám na mysli, že každé město a každá obec připravuje své rozvojové projekty podle vlastní potřeby a ne vždy při podání žádosti o evropské, národní a nebo jiné fondy se na něho dostane. Senátor by měl umět pomoci a nebo hledat cestu, jak dané území rozvíjet. Jak říkala moje babička: " Iniciativě se meze nekladou". A co je hlavní, za senátorem by měla být vidět práce.
Co by pro vás bylo v Senátu prioritou?
Zásadní věcí je neschvalování zákonů, které zásadním způsobem omezují osobní i společenskou svobodu každého z nás a naopak podpořit takové zákony, které smysluplně rozvíjejí naši společnost.
Děkuji všem kandidátům za odpovědi,
Matěj Brýdl
Přečtěte si také:
Do Senátu za Orlickoústecko se chce dostat 7 kandidátů
Volby do Senátu se blíží, poslechněte si vizitky kandidátů a zjistěte, s kým se shodnete