V letošním roce proběhne ve dnech 3. – 9. října jubilejní 20. ročník Týdne knihoven. Tuto celostátní akci vyhlašuje pravidelně Svaz knihovníků a informačních pracovníků. I Městská knihovna Lanškrouně si pro vás připravila několik akcí.
Jednou z nich je otevření nové výstavy obrazů Pavla Vedrala „země – voda – vzduch“. Výstavním prostorem bude opět čítárna a výstava potrvá do konce roku 2016.
Pan Vedral žije v Jablonném nad Orlicí, věnuje se mimo jiné fotografování, v naší knihovně již jednou své fotografie vystavoval a i tato výstava obrazů je jeho druhou u nás.
„Před dvěma lety proběhla výstava mých obrazů v Městské knihovně Lanškrouně. Tak nějak jsem se rozhodl po dohodě s paní ředitelkou pro další výstavu s novými obrazy s názvem ,,země - voda - vzduch". Jsou to obrázky přírody jak z plenéru, tak i mé fantazie, co si vymýšlím a přenáším na desku či plátno. Před několika, teď již více lety, mi zavoněly barvy a tím vše začalo. Jsou to tempera, akryl a olej,“ dodává k výstavě Pavel Vedral.
A kdo lanškrounskou knihovnu tento týden navštíví? „Jednou skupinou návštěvníků jsou předem domluvené třídy, které jdou na tzv. informační lekce, které seznámí žáky a studenty s chodem jednotlivých oddělení, naučí vyhledávat požadovanou literaturu atd., dále v odpoledních hodinách přicházejí školní družiny. Jeden den s námi v knihovně stráví spisovatelka Petra Braunová, která pro předem pozvané třídy ZŠ realizuje tzv. besedu se spisovatelem. No a v neposlední řadě to jsou běžní čtenáři dospělého i dětského oddělení, kteří chtějí využít výhody registrace zdarma do konce roku nebo čtenářské amnestie. Poděkování patří Domu dětí a mládeže, který nám pomůže po tři odpoledne se soutěžemi pro děti“, doplnila ředitelka knihovny Linda Netušilová.
S letošním ročníkem Týdne knihoven je spojeno téma Braňte knihu
O barevné obrázky nad svými dvojveršími požádal Jiří Mahen Josefa Ladu 12. 11. 1930: „Milý Josefe (…) posílám Ti návrh na uměleckej plakát, který bychom dali my knihovníci, zhotovit. (…) Hlavní nápis by byl Pozor na knihu! (…) Moc jsem přemýšlel o tom, který blboun by nám to pořádně namaloval, až jsem přišel na Tebe. (…)“
Lada si dával na čas, takže když Mahen ilustrace 29. 9. 1931 urgoval, Lada 7. 4. 1934 (!) odpověděl: „(…) Ty jsi mě s tím plakátem sakramentsky prohnal! Vícekrát takovou práci na kvalt nevezmu. Ale co člověk neudělá pro starého kamaráda svobody? A je to rekord, co? 15. března 1930 o 1 10 hod. jsem od Tebe dostal objednávku a dneska jsem už dostal ze Státního nakladatelství otisky ke kolorování. Div se mi talent nezavařil! (…)“
Na to pak zareagoval Mahen: 15. 12.1934: „Drahý dědečku Ladův. Byl jsem ohromně překvapen dneska, když jsem dostal pět plakátů, na nichž jsem poznal Tvoje čmáranice a mazanice. Myslel jsem, že se toho nedočkám, stářím mně vypadaly všecky zuby, zbělely všechny vlasy, a přece jsem se tedy dočkal! Nemohu věřit svým očím dívaje se na Tvoje dílo v tiskárně zhanobené Přesto se mi zdá, že je v tom jakýsi půvab mládí, zejména v tom chlapovi, co žere husu. Žes tu husu namaloval ještě jednou vedle, to Ti ovšem žádný umělec neodpustí, poněvadž zákon variace káže, abys namaloval aspoň vepřovou, ale ty seš nenapravitelnej. Zrovna nad tím máš taky dvakrát cigáro a cigaretu. Je vidět, že strašně rychle přemejšlíš Taky tam máš nad sebou dvakrát ve žlutým psa, jak rve knihu, a dětičky, jak ji rvou taky. Ten pes ji ovšem musí rvát, ale zákon variace káže, aby ty dětičky dělaly něco jiného. Pročpaks je nenamaloval, jak si knížkou vytírají prdýlku? (…)“
Celá korespondence, naplněná vzájemným žertováním, je obsažena ve sborníku Jiří Hek a Štěpán Vlašín Adresát Jiří Mahen (1964).
Tisková zpráva