Stavebně-historický průzkum vily bývalého majitele R. E. Langera (kulturák), zpracovaný ing. arch. Janem Peštou a jeho spolupracovníky, potvrdil to, co před časem předpokládala památkářka Mgr. Zuzana Vařeková. Přestože vila není chráněnou památkou, obsahuje řadu „velmi hodnotných“ a „hodnotných“ prvků, které si zaslouží zachovat a renovovat. Ostatně, právě to byl důvod, proč Město Lanškroun stavebně-historický průzkumu zadalo.
Zpracovaný materiál je velmi rozsáhlý, vyjímáme z něj několik zajímavostí:
Vnější vzhled vily
Novodobé úpravy vily, zejména tvrdé omítky zjednodušily a zásadně degradovaly exteriér budovy.
Přesto je například hlavní vstupní průčelí na severozápadní straně hodnoceno jako kdysi reprezentativně členěné, s mnoha neorenesančními stylovými detaily.
Hodnotnými prvky doporučenými k zachování jsou: základní rozvrh průčelí, veškerý zachovaný plastický slohový architektonický aparát (římsy, edikuly, pilastry, štíty, vikýř, atika, reliéfní parapetní panely, balustrády, balkon se sloupy a další prvky), základní hmota a tvar střechy včetně věžičky (přestože ta má po požáru v roce 1948 zjednodušené detaily),
dále sokl a vstupní dveře. Ty jsou dokonce považovány za VELMI HODNOTNÝ UMĚLECKO-ŘEMESLNÝ PRVEK, nejcenější svého druhu v rámci objektu. V horní části proskleného nadsvětlíku v ozdobné kovové mříži jsou dokonce zakomponovány iniciály REL (Rudolf Emil Langer).
Vstupní hala v přízemí
Také navazující vstupní chodba, která tvoří reprezentativní vstup do vily, je vysoce hodnocena.
K zachování jsou doporučeny všechny obvodové stěny (klenba) i veškerá plastická výzdoba jako jsou pilastry, rámce, římsa a edikuly s vyznačeným rokem 1894.
Stavebně-historický průzkum nepotvrdil naši původní domněnku, že rok 1894 je zde uveden proto, že nad ním byly usazeny mramorové desky věnované v roce 1894 u příležitosti návštěvy vily císařem Františkem Josefem I. Autoři se spíše kloní k předpokladu, že v roce 1894 byla teprve dokončena vnitřní část budovy.
Vinárna
Místnost při vstupu po pravé straně byla využívaná od 70. let jako vinárna. Jedná se o původně reprezentativně ztvárněnou prostoru s původním stropem, který je rozdělen soustavou překladů lemovaných štukovými profily a profilovanou římsou po obvodu na celkem 2x4 obdélníková pole. Ta jsou dále sklenutá jako velmi ploché neckové klenbičky se vpadlým zrcadlem. Na křížení překladů jsou plastické růžice.
K zachování jsou doporučeny obvodové stěny, strop (klenba) se všemi detaily, tj. štukovými profily, římsou a růžicemi.
Restaurace
Přední místnost bývalé restaurace (při vstupu po levé straně) byla vystavěna zrcadlově k předchozí místnosti rovněž jako reprezentativní.
Zachovány by měly zůstat hodnotné obvodové stěny, stropní klenba se všemi detaily, tzn. tj. štukovými profily, římsou a růžicemi.
Schodiště do 1. poschodí
Velké překvapení skrývá schodiště vedoucí do 1. patra. I když jsme po něm chodili dnes a denně, málokdo si asi všimnul, že bylo – jak popisuje průzkum „brutálně překryto řezanými deskami“, což je dobře patrné z bočního pohledu.
Odborníci považují jak obvodové stěny s koutovými nikami, tak schodiště, za hodnotné prvky. Navrhují je zachovat a u schodiště původní schodové stupně odkrýt.
Chodba v 1. poschodí
Původně reprezentativní komunikační prostora s mnoha hodnotnými detaily, v rámci objektu patřící k nejcennějším a nejlépe zachovaným. Hodnotnými prvky doporučenými k zachování jsou obvodové stěny, strop s římsou, arkády s pilíři s hlavicemi, troje dveře a dlažba.
Ta je jako nedílná součást reprezentačních prostor velmi hodnotná a je doporučena k zachování v plném rozsahu včetně drobných poškození a puklin.
Místnost velkého technického kabinetu v 1. poschodí
Tato reprezentativně řešená prostora s mnoha hodnotnými detaily, patří v rámci objektu k nejcennějším.
Za velmi hodnotné prvky jsou považovány: strop, dveře, obklady, vnitřní dveře na balkon a dokonce i ozdobná mosazná mřížka u stropu. Všechny jsou samozřejmě doporučeny k zachování.
Bohatě zdobený strop, který dle pamětníků nebyl nikdy opravován, pouze čištěn, je v materiálu popsán následovně:
„Rovný s plochým omítaným podhledem. Na ploše stropu bohatá kolorovaná plastická výzdoba (patrně kombinovaná technika – štuk, sádra papierrmache?). Po obvodu probíhá profilovaná římsička, dále pak v rovnoběžných nestejně širokých pásech reliéfní vlysy typu anthemion, arabesek, rozvilin a růžic, dělené profilovanými lištami a kolorované. V rozích jsou opět groteskní ornamenty s rozvilinami, uprostřed růžice okolo závěsu na lustr s motivy akantů, palmet a groteskním ornamentálním lemem s postavičkami puttů.“
Dveře
Obklady ve spodní části všech stěn sálu tvoří dřevěné deštění členěné kazetami. Je doporučeno k zachování v plném rozsahu.
Vnitřní dvoukřídlé dveře na balkon jsou v horní části zdobené leptáním, ve spodní části kazetami.
Jsou doporučeny k zachování a repasi.
Původní mosazná mřížka s profilovaným lemem u stropu v technickém kabinetě
Ohořelé okénko
Zajímavým nálezem v podkroví je okénko v nadezdívce s ohořelým rámem jako důkaz požáru v roce 1948.
Názor odborníků
„Budova vily byla původně postavena v neorenesančním stylu. Prošla však mnoha úpravami především exteriérů. Bohatá neorenesanční výzdoba byla redukována (zmizela např. pásová bosáž v přízemí) a plochy omítnuty dvoubarevnou tvrdou škrábanou omítkou, což vedlo ke značné estetické devastaci. Byly nahrazeny okenní výplně, v interiérech dosti nekulturně upraveno schodiště.
Zcela zásadní byly změny bývalé továrny – kulturního sálu, který tak zcela pozbyl svou historickou podobu pod vrstvami přístaveb a interiérových i exteriérových úprav. Poslední opravdu velkou změnou byla přístavba hotelu k sálu – bývalé továrně v letech 1978-79, která dokonala proměnu této části objektu i ztrátu jeho architektonických a památkových hodnot,“ praví stavebně-historický průzkum.
Tento názor až neuvěřitelně souzní s pohledem obyvatel Lanškrouna, kteří vedeni hlavně nostalgií, ale možná i intuicí, vyjádřili v anketě přání, aby při výstavbě nového kulturáku zůstala vila bývalého továrníka R. E. Langera zachována.
Marie Hrynečková
Zpracováno z podkladů stavebně-historického průzkumu
Kompletní stavebně-historický průzkum najdete na:
http://www.lanskroun.eu/stavebnehistoricky-pruzkum-spolecensky-dum-byvala-langerova-vila-cp-335/d-7805
Vyjádření Mgr. Zuzany Vařekové z Památkového ústavu v Pardubicích z března 2016:
http://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-v-lanskroune/5769-ve-spolecenskem-dome-se-i-po-130-letech-zachovaly-autenticke-prvky