ŠŤASTNÝ ŽIVOT V SECESI – výstava, která zaujme svými nevšedními pohledy na běžný život. Ten před sto lety.

seceseTahle výstava by mohla upoutat velké množství lidí. Ukazuje nám, jak žili běžní lidé, jako vy nebo já, v době střídání 19. a 20. století. Byla to zajímavá doba. Nastupoval příjemnější životní styl, nazvali ho SECESE. – Výstavu ŠŤASTNÝ ŽIVOT V SECESI otevřela vernisáž v Městském muzeu v sobotu 26. listopadu. Navštívit ji můžeme až do 15. ledna.

Sobotní vernisáž nejen představila vystavované exponáty. Po delší přestávce jsme se opět zaposlouchali do zpěvu Lanškrounského smíšeného sboru. Také nám autoři nebo spoluautoři představili dvě zajímavé knížky, ideální jako dárky pod stromeček. A jednu vysloveně vánoční tiskovinu – nový vystřihovací Betlém.

 

 

Co to vlastně je SECESE?

Ředitelka Městského muzea PaedDr. Marie Borkovcová o tom při zahájení výstavy řekla:
„Secese, umělecký sloh konce 19. století a počátku 20. století, vznikla jako protestní hnutí mladých umělců proti dobovému historismu.
Bývá charakterizována jako umění závěru jedné epochy. Základem dekoru je vlnovka, vyobrazení ženy s rozevlátými vlasy či šaty, rostlinné motivy ( kosatec, lilie, vlčí mák, orchidej, bříza, vinná réva). Také stylizace z říše zvířat (motýli, labutě, plameňáci, pávi, rajky).
Secese usilovala o úzké spojení s každodenností, snažila se o moderní reformu životního stylu společnosti. Je pro ni typický důraz na uměleckou a řemeslnou kvalitu obytného interiéru a užitých předmětů, na ušlechtilost a krásu materiálů a také na návrat k přírodě a prosazování zdravého životního stylu zahrnujícího sport, tělesný pohyb, taneční umění i hygienu…“

 

 

Co na výstavě nacházíme?

Především se nám zde nabízí pohled do secesní domácnosti začátku minulého století:
Kuchyně s dnes již téměř neznámými přístroji a pomůckami šetřícími čas při vaření jídla. Jeden návštěvník vernisáže při rozhovoru řekl: „Připomnělo se mi, že některé věci jsem vídával při návštěvách mé babičky. U ní doma a hlavně na její půdě.“

Salón určený pro servírování kávy a čaje nebo pro četbu duševně obohacující literatury.
Jídelna s velkou slavnostně prostřenou tabulí a připomínkou servírování i základní etikety.
Ložnice s ručně vyšívanou výbavou či nočním prádlem. Tehdejší lidé museli mít o hodně menší postavy, nežli my dnes. Málokdo z nás by se vešel do vystavené postele…
Dětský pokoj s koutkem s dobovými hračkami i chlapeckými hrami.

Také je zde stěna s vylepenými výstřižky z nějaké osvětové knížky asi pro mladá manželství. Zde nacházíme moudra, platící asi věčně, například „Chmurným příznakem naší doby jest stále se vzmáhající nespokojenost dospělých i nedospělých lidí s životními okolnostmi, jež je obklopují. Mnohdy to není ani nedostatek ani neštěstí – z všeobecné jakési nechuti k životu, z omrzelosti všeho.“

Ale hned nato také optimistické výzvy k aktivitě: „V nynější době přepychu, jenž ovládl celý náš život, jest povinností vychovatelovou, vésti děti, aby si zvykaly s málem býti spokojené… Učte, matky, děti své viděti v práci účel a smysl života, nikoliv však ji považovati za nutné, tížící břemeno a zlo." 

Nacházíme zde často humorné rady a návody (sto let staré!) jak vytvořit fungující a vkusně zařízenou domácnost, která, jak dobový tisk uvádí, nemusí být nutně zařízena za draho. Citujme: „Je však lépe třeba i nouzi tříti, než dluhy dělati a za cizí peníze kupovati… Prvním požadavkem pravé hospodárnosti musí být ukládání úspor. Bylo by dobré věnovati účelu tomuto alespoň desetinu veškerých příjmů.“ A v tomto duchu tyto pokyny docela zajímavě pokračují.

Secesi představují i užitné předměty a umělecká díla ze sbírek muzea. Připomenuti jsou malíři Alfons Mucha, Gustav Klimt, Adolf Liebscher a Franz Fiebiger, rodák z Horního Třešňovce.

 

 

Odkud ještě pocházejí výstavní exponáty?

Z největší části z brněnského Letohrádku Mitrovských.
Doplňkovou instalaci vytvářejí originální, nad míru elegantní a uhlazené šaty, slunečníky, klobouky, rukavičky, obuv, bižuterie a jiné zachované doplňky především ze soukromé sbírky Zdeny Mudrákové ze Zlína.

Součástí výstavy je i několik betlémů: za odlití kopie secesního kostelního betlému z obce Boharyně se zasloužila řezbářka Jarmila Haldová. Jsou zde také papírový betlém Josefa Weniga a secesní socha andílka zapůjčená z Římsko-katolické farnosti Lanškroun a také kostelní betlém ze sbírek muzea.

Významnou součástí expozice je několik velkých panelů se starými pohlednicemi a kabinetními fotografiemi ze sbírky Karla Uhlíře. Převládajícími tématy jsou vánoční a novoroční přání a pak různá přání na žertovná témata. Uspořádání pohlednic do tak ucelených souborů vždy znovu vyvolává respekt ke sběrateli a jeho organizační schopnosti.

 

 


Co dalšího doprovází výstavu?

Během adventních nedělních odpolední pořádá Městské muzeum Lanškroun tvůrčí dílny pro děti a provozuje poštovní schránku „Ježíškova pošta“.

Ve vstupní hale muzea máme opět ke zhlédnutí Lanškrounský betlém osobností, který tentokrát jeho tvůrce, řezbář Bedřich Šilar, obohatil o další čtyři zasloužilé osobnosti: prvního městského lékaře a lidumila Františka Riedla, starostu v letech 1908 – 1919 Franze Neugebauera, československého diplomata, politika a čestného občana Lanškrouna Jana Masaryka a také současného akademického sochaře, keramika, rodáka z H. Čermné Lubomíra Šilara.

V rámci edukačního programu Městské muzeum vydalo průvodce pro děti Od medailí k partiturám po stálých expozicích věnovaných skladateli Jindřichu Pravečkovi a sochaři Zdeňku Kolářskému. Texty připravila ředitelka muzea, ilustrace akademická malířka Veronika Balcarová.

V muzeu lze zakoupit vystřihovací papírový lanškrounský betlém, který vytvořil Radko Krejčí.

 

 

V Lanškrouně vznikly i dvě nové knížky

Obě jsou pro děti.
Ta první se jmenuje MALOVANÝ SVĚT, a jsou v ní básničky oblíbeného Jiřího Žáčka ilustrované již zmíněnou akademickou malířkou Veronikou Balcarovou. Velmi pěknou knížku lze zakoupit v knihkupectví Hvězda.

Druhou knížku, nazvanou Zpěvníček aneb Zpěvulka a Obrázníček čarují, vytvořila lanškrounská autorská trojice. Texty jsou od Vladimíry Jetmarové, známé jako dirigentka Lanškrounského smíšeného sboru. Nápěvy pocházejí od Tomáše Krejči, lanškrounského hudebníka a nyní již hudebního pedagoga. A ilustrace jsou z rukou Hany Kozubové z Městského muzea Lanškroun, jejíž krajkové výtvory obdivovali lidé už na mnohých výstavách. Tato knížka je k dostání přímo v městském muzeu.

Dobré inspirace pro vánoční dárky dětem nebo vnoučatům.

 

 

Kdy na výstavu ŠŤASTNÝ ŽIVOT V SECESI?

Výstava potrvá až do 15. ledna 2017. Otevírací doba muzea je v úterý až pátek od 9:00 do 11:30, a od 13:00 do 16:00 hodin. V sobotu a v neděli od 13:00 do 17:00 hodin.

Rezervujte si na výstavu aspoň jednu hodinu a budete neradi odcházet. Možná vás to přiláká přijít ještě jednou, s přáteli, kterým ji doporučíte.


Text: Jiří Kohout


Foto: Stanislav Vimr
č. 1, 4 až 10, 13 až 20, 40
Radek Lepka
2 a 3, 11 a 12, 21 až 39


Vhodné odkazy:
Adventní tvůrčí dílny 2016
http://www.muzeumlanskroun.cz/aktuality/adventni-tvurci-dilny