Sněžení – pohádka nebo kalamita? 2017 – 2009 – 2006

Konečně si zase jednou užíváme pořádné sněhové pokrývky a dokonce se zářivým sluncem a i ve dne s podnulovými teplotami. Pokud nám přitom topení doma a zásobování obchodů funguje, je dobře (2017). Někdy věci vezmou neočekávaný směr (2009). A zima a sníh někdy trvají až do prvního jarního dne (2006).

Podívejme se na tři série fotek.

2017 - Konečně zase pár decimetrů sněhu

Přispěvatelka Dajana nám předala několik fotografií pořízených ze hřbetu jejího koně při projížďce Sázavským údolím předminulý víkend. Jsou na obrázcích 1 až 12. Dobře doplňují sady fotografií zimního Lanškrouna již dříve publikované na našem webu.

2009 – Příchod zimy skoro o čtvrt roku dříve

Tehdy ve čtvrtek 15. října odpoledne nastala zcela mimořádná situace. Zčista jasna došlo k velké chumelenici a v celé východní části našeho kraje napadlo během několika málo hodin asi 20 centimetrů vlhkého sněhu. Budiž. Ale vtip byl v tom, že stromy dosud neshodily listí. Jejich větve a často ani kmeny neunesly nahromaděný sníh, který by normálně propadal holými větvemi pod strom.

Nejvýstižně zdokumentovali tuto kalamitu v Králíkách (obrázky 13 až 19). Za pozornost stojí obrázek 16. Málokdy se podaří zachytit lavinu sněhu padající ze střechy.

Tři dni nato, v neděli 18. října před polednem, se vydali lanškrounští turisté autobusem na Gansberg a odtud pěšky přes Herbortice po zelené turistické značce přes Albrechtice do Lanškrouna. Tato vycházka se tradičně jmenuje „První sníh“, ale co paměť sahá, tak brzy, už v říjnu, ještě nebyla. Kritická situace se ukazovala již v Herborticích. Citujme z tehdejšího článku: „…pak jsme se závějemi prodírali po svahu dolů do Herbortic. Pocit, že tam někde před námi je sněhová kalamita, potvrzovala přítomnost lidí a vozidel energetiky spravujících potrhané dráty ve směru na dolní konec Herbortic. Už k chalupě kamarádů turistů se vyskytovaly ulomené větve a stromy podél cesty. O čtvrteční kalamitě a o tom, jak se jednotliví chalupáři pokoušeli odjet, jsme při kafi v jejich chalupě vyslechli dost hrozivé příběhy. Pak to byla věc odvahy pokračovat údolím Hraničního potoka lesními cestami po důvěrně známé zelené značce. Ale nyní ta cesta vypadala docela jinak. Každých pár metrů, na skoro tříkilometrové trase, bylo nutné přelézat nebo podlézat vývraty a polámané haluze, ale naštěstí většina sněhu už se stromů sjela a další padání stromů nehrozilo. Hranici tvořila asi tak nadmořská výška 450 metrů, pod ní už sníh buď chyběl, nebo ho nebylo nebezpečné množství…“

Cestu po zelené turistické značce v neděli 18. října 2009 nám ukazují obrázky 20 až 23.  

2006 – Rekordní vrstva sněhu po celou zimu

Asi největší sněhová nadílka za mnoho let, v Albrechticích 70 centimetrů, v Lanškrouně jen o něco málo méně, nastala v zimě 2005/2006. Stále nový sníh už nebylo kam odhazovat. Pořádné tání nenastalo ani v březnu, takže ještě na první jarní den, 21. března 2006, se dalo nafotografovat několik výstižných záběrů. Na autobusovém nádraží a v blízkém okolí. Máme je na obrázcích 24 až 26.

Text: Jiří Kohout
Foto: Dajana (01-12)
Jiří Kohout (20-26)
a internet (13 až 19)