To jsou otázky, které si v těchto dnech kladou lanškrounští občané a obracejí se s nimi i na naši redakci. Přestože my, i všichni námi oslovení odborníci věří, že kryty civilní ochrany nebudeme potřebovat, snažili jsme se odpovědi na tyto otázky nalézt.
Dozvěděli jsme se, že na území Orlickoústecka se nacházejí pouze čtyři kryty civilní ochrany. Dva z nich jsou v České Třebové, jeden v Chocni a jeden ve Vysokém Mýtě. Všechny jsou ale v současné době v soukromém vlastnictví, takže se předpokládá, že v případě potřeby by je majitelé využili pro vlastní zaměstnance.
A jaká je situace přímo v Lanškrouně a blízkém okolí?
„Na základě dostupných informací mi bylo sděleno, že na Lanškrounsku žádné kryty civilní ochrany provozovány nejsou. Úkryty byly vyřazeny především z důvodu značné finanční zátěže spojené s údržbou a také vlivem stavebně technického stavu a neodborných stavebních úprav vlastníků krytů. Proto přestaly vyhovovat potřebám, pro které byly určeny. Dle vyjádření GŘ HZS a obecně mezinárodních trendů je mnohem účinnější formou ukrytí tzv. improvizované ukrytí. Jedná se především o úkryty ve sklepích a využití ochranných vlastností staveb. Tento fakt dokazuje i samotný válečný konflikt na Ukrajině, kde jsou obyvateli napadených měst využívány primárně ochranné vlastnosti staveb,“ uvedl Ing. Jan Šťastný, který má na MÚ Lanškroun na starosti krizové řízení.
Nabízí se úvaha, zatím naštěstí jen teoretická, zda lze v případě hrozby náletu, ostřelování či použití chemických zbraní tyto improvizované úkryty (nejčastěji sklepy) efektivně zabezpečit. Stručně řečeno platí, že každá překážka pomůže destruktivní účinky zbrzdit. Pokud jsou např. sklepní okénka mírně nad úrovní terénu, lze je zvenku obložit pytli s pískem. Ty jsou účinné proti rázové tlakové vlně i proti vlně tepelné.
„V případě sklepních a jiných zapuštěných prostor,“ pokračuje ve výčtu možných úprav Jan Šťastný: „by se jednalo především o zpevnění a podpěru stropů a zpevnění dveří, vybavení sklepních prostor ventilačním systémem, vybavení základními potravinami, především vodou na nezbytně nutnou dobu atd. Kryt by také mimo jiné neměl postrádat alespoň improvizované sociální zařízení (toaleta, prostor pro očistu apod.). Vybavení a postupy by se samozřejmě také lišily s jednotlivými typy hrozby. Pro případ jaderné hrozby vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost (www.sujb.cz) postup, jak se chovat v případě jaderného útoku. V tomto bodě si dovoluji opět citovat prohlášení GŘ HZS a zdůraznit, že Česká republika není i přes aktuální situaci na Ukrajině reálně ohrožena jadernou hrozbou a není nutné provádět žádné úpravy sklepních a jiných prostor.“
To ostatně potvrzuje i tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Eva Jakoubková: „Aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat. Vyzýváme ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou.“
Marie Hrynečková
Podrobnější informace k tématu na:
https://www.hzscr.cz/clanek/otazka-ochrany-obyvatelstva-varovani-a-ukryti.aspx