Lanškrounské středisko Zubr a Dikobraz slaví 80 let skautingu

Výstava 80 let skautingu v Lanškrouně, která právě probíhá v galerii muzea, dovoluje návštěvníkovi až důvěrně nahlédnout do dění skautských oddílů v Lanškrouně v uplynulých osmi desítkách let.

V úvodu výstavy se mimo jiné píše: „Lanškroun si na svou skautskou premiéru počkal až do podzimu roku 1945, kdy se první skupinky kluků a děvčat vydaly poznávat okolí města. Jedny z prvních výprav vedly na Lískovec. Přestože počátky založení skautských oddílů v Lanškrouně sledujeme až po válce, již v roce 1946 jsou ve městě uspořádány Svojsíkovy junácké slavnosti... Ve víru dramatických změn, které přinesla druhá polovina 20. století, se rozvoj skautingu poněkud zpomalil... Po listopadových událostech roku 1989 se mohla skautská činnost rozvíjet naplno bez dalších omezení. A je tomu tak dodnes."

Vystavené předměty jsou velmi různorodé a hlavně autentické. Věrohodně ilustrují každodenní život ve skautských oddílech. Najdeme zde například skautské kroje z různých období, vlastnoručně vyrobený osobní štít Šedého bobra, turistický batoh z druhé poloviny 20. století patřící Kazanovi, ručně vyrobenou poštovní schránku, a také četné úryvky z kronik. Nechybí ani dřevořezby ztvárňující osobnosti lanškrounského skautingu od místního řezbáře Bedřicha Šilara.

*****

Současně v přízemí budovy muzea probíhá i další tématicky navazující výstava. Ta je nazvaná „Před zlem se neutíká" a přibližuje osudy jedné z nejvýznamnějších osobností skautingu Ing. Pavla Holého

Ing. Pavel Holý - Katug (1927 – 2013) je významným představitelem československého skautského hnutí. V 50. letech 20. století politický vězeň v pracovních uranových táborech na Jáchymovsku. Junácký funkcionář a držitel několika skautských vyznamenání. Jeho životní příběh jakoby kopíroval osudy celého skautingu v Československu. Od rozvoje skautského hnutí v předválečné době, jeho zákaz v době 2. světové války, období perzekuce a věznění v lágrech na Jáchymovsku, krátké znovuzrození v průběhu Pražského jara, opětovný zákaz a konečný rozmach skautingu po Sametové revoluci v roce 1989.

Obě výstavy potrvají do 14. září.

Marie Hrynečková

Osobnosti skautského hnutí v Lanškrouně

MUDr. Adolf Antes - Amundsen (1911 - 1993)
Své první skautské kroky spojil ve svých dvanácti letech se skautským střediskem v Poličce v roce 1923. Po přestěhování do Lanškrouna se v roce 1946 zapojil do skautského dění. Stal se okrskovým velitelem, vedoucím střediska, a to až do zrušení Junáka v roce 1949.
Po obnovení skautingu na jaře 1968 stál Amundsen ve vedení střediska. V předvečer 50. výročí vzniku ČSR, na Zámečku u Rudoltic, zahájil vzpomínkovou slavnost, při které byl zasazen strom republiky - lípa. Na podzim 1968 předal Adolf Antes středisko svému nástupci Janu Špičákovi. Později se dále podílel na vedení oddílu oldskautů.

Páter Josef Kacálek - Dikobraz (1922 - 1997)
V roce 1945 vstoupil Josef Kacálek do skautského střediska v Jablonném nad Orlicí, kde působil jako duchovní rádce. V roce 1946 absolvoval Lesní školu v družině Dikobrazů a odtud si odnesl své skautské jméno. V 50. letech, kdy komunistický režim represemi zasahoval proti katolické církvi a jejím představitelům byl páter Kacálek vystaven těžké zkoušce. Poprvé se mu podařilo před příslušníky státní bezpečnosti, kteří jej přišli zatknout, uprchnout. Po devítiletém skrývání byl však jeho úkryt v roce 1959 prozrazen, a tak byl páter několik měsíců vězněn ve Valdicích.
Opětovný souhlas k výkonu duchovního dostal v roce 1968, což je také rok, kdy začal působit v Lanškrouně. Organizoval skautské oddíly chlapců a dívek s důrazem na náboženskou výchovu. Tyto oddíly byly součástí obnoveného střediska Zubr, jejich činnost však byla nuceně ukončena v roce 1970.
Po obnovení činnosti skautu v roce 1989 získal pro skauting řadu vedoucích, kteří pak pracovali u obnovených 3. oddílů. V roce 1994 z nich vzniklo nové lanškrounské středisko Dikobraz.

Jan Špičák - Kazan (*1933)
Vstoupil do skautu ve svých třinácti letech v roce 1946. Po obnovení skautské činnosti v roce 1968 převzal od předchozího vedoucí střediska Adolfa Antese - Amundsena vedení střediska Zubr. Činnost skautů byla v roce 1970 násilně ukončena. K obnovení došlo až v roce 1989, kdy 6. prosince svolal Jan Špičák do Kulturního domu setkání činovníků z osmašedesátého a dalších sympatizantů a přátel, aby již potřetí zahájili skautování v Lanškrouně. Jako vedoucí střediska působil od roku 1990 (s roční přestávkou) do roku 2000.

Jindra Kozáková - Sojka (*1957)
V roce 1968 začala skautovat s tatínkem Zdeňkem Strnadem - Slavíkem, který byl vedoucím skautského střediska a dívčího oddílu v Žamberku. Zde vedla první dívčí družinu Sojek. V dospělosti se přestěhovala do Lanškrouna. Po revoluci se zapojila do vedení dívčího oddílu. V roce 1991 do roku 1996 vedla Sojka 2. dívčí oddíl ve středisku Zubr, který v roce 1997 přešel pod středisko Dikobraz, kde až do roku 1998 pokračovala ve vedení 36. dívčího oddílu. V letech 2001-2002 byla zpravodajkou odboru vlčat a světlušek a členkou Ústřední rady Junáka. Svoji dlouholetou aktivní činnost v Junáku ukončila poté, co se přestěhovala do Chorvatska. Pokaždé, když se v zimě vrátí do Lanškrouna, navštíví skauty, které ráda přivítá i u sebe doma v Chorvatsku.

Stanislav Zedníček - Kobra (*1963)
Lanškrounský rodák, bývalý vedoucí prvního oddílu chlapeckého a vedoucí střediska Zubr Lanškroun, činovník střediska, aktivní člen Pětky. Od Kazana převzal střeisko Zubr v roce 2000. Spolu se střediskovou radou si prošli budováním srubu na Kopretinové louce, instalací pamětní tabule na Zámečku u Rudoltic i stavbou nové klubovny. V prosinci 1989 ho v Kulturním domě nadchla řeč Jana Špičáka - Kazana k obnově střediska. Uvědomil si, že je možná ten nejlepší čas podělit se s těmi menšími o své znalosti a šance to s nimi prožívat znovu a znovu.
Cestování a aktivity v přírodě zůstaly Kobrovou celoživotní láskou. Navštívil kolem 40 zemí světa, ale za nejkrásnější místa považuje ta, která poznal v Česku a na Slovensku. A za nejkrásnější zážitky ty prožité s kamarády.