V souvislosti s nedávno zveřejněným seriálem Jana Hradila o Tesle Lanškroun a nynější demolicí největší budovy ve starém areálu Tesly připomínáme historii tesláckého výpočetního střediska.
To svého času (pod názvem Aritma) sídlilo v tzv. Bílém domě ve starém areálu a později na Skleňáku v AB budově. Text vznikl již v roce 2008 u příležitosti setkání lidí, kteří někdy v teslácké výpočetce pracovali. Odkaz na původní článek i s fotografiemi je uveden za článkem.
Marie Hrynečková
Výpočetní středisko v různých podobách a pod různými názvy existovalo od roku 1954
- První kroky k mechanizovanému zpracování dat byly v Tesle Lanškroun učiněny v roce 1954 zřízením strojně početní stanice s děrnoštítkovými stroji ARITMA. Zde se počty zpracovávaných štítků postupně zvyšovaly až na 200 - 220 tisíc děrných štítků měsíčně. Jako vedoucí se postupně vystřídali František Stejskal, Miloslav Harcuba, Miroslav Hubálek, Josef Majer, Hubert Pávek, Oldřich Řehák a od roku 1974 Hana Süsserová.
- O devět let později se již některé programy hlavně z oblasti technických výpočtů (šlo o statistické a spolehlivostní výpočty) zpracovávali externě i na počítačích LGP 30, německém Zuse 23 v Ostravě, na polském počítači ODRA 1013 v Hradci Králové, na ruském MINSK 22 v Praze a na švédském počítači D 21 v Brně. Tímto se zabývali Květoslav Kutal, Karel Komínek a Jaroslava Marešová.
- K hromadnému zpracování dat dostali Tesláci první příležitost v roce 1964 spoluprací na státním úkole s Teslou Rožnov. Za řešení úkolu zodpovídali Miroslav Hejl a Stanislav Mikulecký. Třebaže výsledky neměly přímou použitelnost v Tesle, získali tím cenné zkušenosti v technice využívání počítače a poznatky z organizační přípravy automatizace. Proto mohli začít i s přípravou prvních vlastních programů z oblasti hromadného zpracování dat.
- V roce 1965 došlo k reorganizaci a Tesla Lanškroun spadla pod generální ředitelství Tesla Praha, kde se pracovalo na počítači MINSK 22. Tady byly využívány již vlastní projekty a programy.
- V roce 1968 započala rozsáhlá příprava projektu a programů pro plánovaný počítač TESLA 200. Pod příslibem přidělení bytu přicházeli noví inženýři - Jitka Stuchlíková, Anna Šolcová, Lída Marková, Zdeněk Důbrava, Jiří Maňhal, Oldřich Kolomý, Karel Tuháček, Jan Jón, Marcela Halousková, Josef Straževič, Miroslav Polášek, Otmar Král, Jan Zástěra, Marie Weinlichová, Marie Hurychová, Ivan Zinecker a pánové Bříza, Minařík a Novotný. Bohužel, jen málokterý z nich byt skutečně dostal, a tak někteří po čase z Lanškrouna odešli.
- Nároky na přípravu programů a na dojíždění k počítačům rostly. Do útvaru OTŘ postupně přicházeli Jitka Vyhnálková, Jana Šmídová, Marie Moravcová, František Linhart, Jaroslava Vernerová, Jiří Šmíd a další. V roce 1966 vznikla také skupina opakovaných výpočtů tvořená Marií Kuběnkovou, Boženou Šolcovou, paní Trnovskou, Jitkou Jandovou, Jarmilou Kovářovou, Editou Heinzlovou, Stáňou Beranovou, Alenou Chládkovou, Anežkou Vaňkovou, Zdenkou Hejlovou, Růženou Hanusovou, Jindrou Čápovou, Zdeňkou Fišerovou, Dášou Weiserovou, Rio Christodulosem a dalšími. Skupinu řídil Jiří Smolák.
- 14. listopadu 1973 byl do Tesly Lanškroun dodán sálový počítač TESLA 200. Umístěn byl do přízemí výškové administrativní budovy. Byla vybudována rozsáhlá klimatizace. Kromě centrální jednotky bylo součástí počítače 8 magnetopáskových jednotek velkých jako šatní skříně, tiskárna, snímač děrných štítků a děrné pásky a další zařízení na celkové ploše 100 m2. V té době ve výpočetním středisku pracovalo kolem 60 až 70 lidí. Tesla Lanškroun byla v okrese Ústí nad Orlicí prvním podnikem, který využíval vlastní počítač.
- V roce 1979 byl vypracován technický projekt Automatizovaného systému řízení podniku (ASŘP). Ten předpokládal nákup nového počítače EC 1035 v roce 1980. Dodávky tohoto počítače do republiky se neuskutečnily a proto došlo ke změně záměru a na přelomu let 1982-3 byl pořízen sálový počítač EC 1033. Počítač měl vnitřní paměť 1 megabajt, ta však zabrala 4 velké skříně. Za ředitele ing. Karla Vyorala se podařilo z Japonska sehnat paměťi a Luboš Matějka z toho sestavil paměť 4 MB na desce asi 30 x 30 cm. Ta nahradila všechny 4 skříně. Byl to ohromující pokrok!
- Později byly k počítači připojeny vzdálené terminály, které byly využívány k ladění programů. Pro opakované výpočty se však využívat nedaly.
- V počátcích výpočetní techniky byla data zadávána pomocí děrných pásek a štítků. Ve výpočetním středisku byly děrné štítky postupně nahrazovány dalšími médii jako je kazeta z mikropočítače SPU 800, osmipalcovými disketami z Consulu 2713 a z TNS.
- Začalo se ukazovat, že sálové počítače nejsou pro podniky perspektivní a jevila se nutnost přejít k technice použitelné přímo na pracovištích. Ještě před využitím PC se započalo s využíváním slušovických mikropočítačů TNS. Na nich se používaly osmipalcové diskety s daty převedenými ze sálového počítače.
- V dalších etapách již bylo v Tesle Lanškroun použito sítě PC.
Kompletní článek s fotografiemi ze setkání v roce 2008 najdete na:
https://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/370-ti-co-proli-teslackou-vypoetkou
Seriál Jana Hradila o lanškrounské Tesle najdete na:
https://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/tesla-lanskroun
