Přemýšlím, kde bych měla začít. Původně jsem chtěla napsat pár řádků, kterými bych poděkovala za celý tým dm drogerie Lanškroun dobrovolníkovi, který nám dnes přinesl roušky. Potom jsem si ale uvědomila, že bych ráda poděkovala více lidem a napsala něco málo z myšlenek, které se mi posledních pár dní honí hlavou.
S prvními potvrzenými případy koronaviru v Lanškrouně se mezi lidmi, zejména pak na sociálních sítích, strhl hon po tom, kdo je tím prvním nemocným a koho dalšího mohl ohrozit. Diskuze občas připomínaly lynčování. Prvním nakaženým ve městě přitom mohl být kdokoli z nás. A to poslední, co člověk potřebuje ve chvíli, kdy se u něj potvrdí dosud málo známé onemocnění, je číst příspěvky lidí, kteří se dožadují vašeho jména, povolání a adresy.