23. dubna bylo poprvé zpřístupněno lapidárium, které vzniklo ve sklepních prostorách lanškrounského muzea. Projekt nazvaný „Kamenné pozůstatky z historie nás Čechy a Poláky spojují" vznikal už za působnosti
bývalé ředitelky muzea Marie Borkovcové ve spolupráci s polským Muzeum Miejskie Džierzoniowa a byl spolufinancován z prostředků EFRR prostřednictvím Euroregionu Glacensis.
Pro realizaci lapidária byl vybrán nevelký sklepní prostor muzea o rozloze pouhých 17,2 m2. Proto se slavnostní otevření, za přítomnosti polské delegace v čele se starostou města Dzierzoniówa Darlusze Kucharského a starosty Lanškrouna Radima Vetchého, odehrávalo na nádvoří muzea.
Rekonstrukce sklepních prostor pro lapidárium začala loni v květnu, pro zvýraznění klenby a osvětlení exponátů byly nainstalovány impozantně působící obloukové lampy s LED pásky. Vstup je osazen kovovou mříží, která je doplněna sklem.
V Lapidáriu je umístěno šest exponátů, jež byly nalezeny v Lanškrouně nebo jeho okolí. Největší z nich - portál z Erxlebenovy lékárny - musel být kvůli své výšce položen na zem, jinak by se do stísněného prostoru nevešel. Exponáty jsou opatřeny popisky.
Text: Marie Hrynečková
Foto: autorka a Martin Vašíček (č. 7)
Vystaveny jsou tyto kamenné prvky:
Pamětní deska s nápisem Franz Jacob Pernikarz
Jedná se o pamětní desku z pískovce s vyrytým nápisem Franz Jacob Pernikarz a s uvedením roku 1781. Deska o rozměrech 66 x 80 cm se ztratila v 90. letech 20. století při bourání „Pernikářova domu", č. p. 159/II. Byla umístěna nad jeho vchodem. Připomíná významného textilního faktora Franze Jakoba Pernikarze, který od výrobců kupoval plátno a prodával ho velkým plátenickým obchodníkům v bohatších oblastech severních Čech. Vlastnil dům na předměstí, zemědělské pozemky, statek na žichlínském předměstí, řeznický krám a byl nájemcem vrchnostenské vinopalny. Když se Pernikarzovi v roce 1791 zakalilo větší množství vína, obrátil se na svého přítele F. Sperlinga a jeho prostřednictvím se seznámil s Christianem Polykarpem Erxlebenem.
Deska se přece jen neztratila, po letech ji muzeu nabídl jeden z dělníků, kteří dům bourali. Muzeum ji od něj za 1 000 Kč odkoupilo.
Mlýnský kámen
Dalším předmětem je mlýnský kámen, který byl součástí tzv. žernovu z hradu Lanšperka z období středověku.
Stoupa
Třetím prvkem je kamenná stoupa ze 17. - 18. století sloužící k drcení obilovin, především ječmene a pšenice. Nalezena byla na ulici Sokolské v Lanškrouně.
Exponáty z bývalé Erxlebenovy lékárny
Erxlebenova lékárna Na Valech byla postavena v roce 1794 chemikem a botanikem Christianem Polykarpem Erxlebenem, který se oženil s dcerou lanškrounského podnikatele F. J. Pernikáře. Tento památkový objekt byl zbourán v roce 1991. V Lapidáriu je vystaven pískovcový portál z Erxlebenovy lékárny s monogramem majitele na středu archivolty z 19. století a dále pískovcové ostění s květinovým festonem, které bylo umístěno kolem okna Erxlebenovy lékárny.
Základní kameny z pomníku věnovanému Petru Jelitovi
Posledním vystaveným exponátem jsou dva základní pískovcové kameny z pomníku věnovaného arcibiskupovi a diplomatu Karla IV. Petru Jelitovi. Tyto kameny byly přivezeny z okolních obcí. Petr III. zvaný Jelito pocházel z německé rodiny, narodil se kolem roku 1330 v Třešnovci na Lanškrounsku. Po studiích v Praze, Boloni, Perugii a Římě, kde získal doktorát práv, byl roku 1355 jmenován biskupem churským, roku 1368 biskupem litomyšlským a roku 1372 arcibiskupem magdeburským. Odtud přešel v roce 1381 do Olomouce. Založil a dotoval klášter augustiniánů v Lanškrouně.
