Nepříliš velká účast veřejnosti provázela veřejné představení koncepce sídelní zeleně, které proběhlo 8. září v konferenční místnosti suterénu radnice. Její autoři Martin Kušnír a Martin Pařízek z firmy Atregia Brno uvedli, že cílem jejich pobytu v Lanškrouně bylo chodit po městě a identifikovat slabá a silná místa.
Svá zjištění poté ve studii popsali, navrhli opatření jak stav zlepšit a vyznačili i některé nové plochy k ozelenění. Konkrétněji se zaměřili například na sídliště Seifertova, park Na Střelnici, obytnou oblast tzv. „skokanských můstků" na Sokolské ulici, nábřeží Krátkého rybníka, Pivovarské náměstí, jež by oživili vodním prvkem a vyhlídku Na Valech včetně úpravy schodiště.
V následné debatě bylo řečeno, že ve městě je stále málo laviček. Zazněly také zajímavé nápady, jako třeba vytvořit mezery mezi obrubníky u záhonů s květinami, aby mohla lépe proudit dešťová voda. Nebo osadit zatravněné záhony mezi silnicí a chodníkem (např. v Lorencově aleji) keři, které by zadržovaly prach ze silnice. Probírala se i péče o kulovité javory, které už na ulici TGM dožívají.
Nakonec jsem požádala Martina Pařízka o názor na Lanškroun ve srovnání s podobně velkými městy z pohledu zeleně:
„Asi bych řekl spíš lepší průměr. Je tady docela dost stromořadí podél ulic. Kde to jde, tak tam ta stromořadí jsou. Je vidět, že se město snaží zeleň dávat kam je to aspoň trochu možné. Limity samozřejmě má v historickém centru, kde to naráží na památkáře a nějaké tradiční využití prostoru. Řešili jsme třeba i to, jak by mohlo vypadat náměstí. Jestli by tam mohly být větší stromy. Moc to nejde právě přes památkáře. A do těch úzkých uliček historického centra se taky moc zeleně nevejde. Ale jinak je to rozhodně takový silnější, lepší průměr."
Marie Hrynečková
