Historie

Lidé bydlící v sousedství kulturního domu si zvykli na to, že na svých zahrádkách odedávna nacházejí broušená barevná sklíčka. Nejčastěji červená, oranžová, fialová. Věděli, že jde o pozůstatek z továrny na výrobu šperků, kterou zde postavil v roce 1885 Rudolf Emil Langer a nevěnovali jim větší pozornost. Od povodně v roce 1997, která "spláchla" část ulice Krátké, je ale nacházejí už jen sporadicky.

Řezbáři otec a syn Šilarovi zhotovili do výklenků v mezipatře zrekonstruovaného kulturního domu dvě sochy klaunů. "Napadlo nás, že by bylo dobré ozvláštnit je nějakou mechanikou. Jeden z nich má v ruce klobouk a zdraví, je tam páka, kterou může návštěvník zahýbat a vzniká z toho ten pozdrav. Druhý klaun zase hýbe pusou," vysvětlil Bedřich Šilar st.

V dubnu 2017 jsme zveřejnili informaci o trezoru prestižní značky Becher-Hildesheim Wien, který byl nalezen (bez klíčů) ve vystěhované Langerově vile. Určité indicie naznačovaly, že by se mohlo jednat o trezor pořízený již za dob majitele Rudolfa Emila Langera, který nechal v roce 1885 postavit vilu i zlatnickou továrnu za ní. Dnes se tato teorie potvrdila.

Po vydání knihy Příběh kulturního domu Lanškroun se ke mně začaly dostávat doplňující informace z několika různých zdrojů. Od továrníkova potomka žijícího ve Vídni, od pamětníků, u nichž kniha vyvolala vzpomínky na jejich mládí... Kvůli zcela nečekanému tématu mě oslovila též studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Tereza Habartová. Její prosba byla překvapivá, nakonec ale přispěla k "dopsání" příběhu uměleckého díla, jež bylo neuvěřitelných 47 let umístěno v hlavní místnosti restaurace kulturního domu.

Seriál o kulturním domě, který byl postupně zveřejňován na tomto webu, jsem začala psát v roce 2016. Samozřejmě jsem si tehdy uvědomovala, že někde žijí potomci této pro Lanškroun významné rodiny. Že se s nimi o sedm let později osobně setkám, to mě ale ani v nejodvážnějších představách nenapadlo.