Ves Tatenice ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čechy byla ve druhé polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a mezi panství hradu Hoštejn. A právě v této části vsi byla založena tvrz, jež se poprvé připomíná od roku 1287, kdy Tatenice patřila Šternberkům společně se zábřežským panstvím.
Lanškrounský rodák, nejmladší ze sedmi dětí papírníka a knihkupce. V roce 1882 maturoval na místním gymnáziu, poté vstoupil do augustiniánského kláštera a zahájil skvělou kariéru duchovního římskokatolické církve (učitel teologického ústavu, probošt kláštera, knížecí arcibiskup, vídeňský biskup a od roku 1914 kardinál). Nikdy neztratil upřímný vztah k rodnému městu a jeho gymnáziu, účastnil se většiny významných slavností a jubileí.
V Čermné byl sedlák a toho v noci pronásledoval svým houkáním sýček. Bál sem že sýček přivolává smrt, a proto statek prodal.
„Když jsem se vrátil z vojny v roce 1953,“ pokračuje ve vzpomínkách pan Josef Majer: „tak tam byla v místě, kde je teď levé přísálí, hospoda. Nepamatuji si už přesně, ale myslím, že se tam chodilo zezadu. A vím, že tam byl pan Venzara. Bylo tam jen pivo, nic víc, ani buřta tam nedostal koupit a chodili tam štamgasti.
V roce 1911 vybudoval Jan Müller poblíž rybniční hráze nové koupaliště s dřevěnými šatnami, lehátky a půjčovnou loděk. Koupaliště prosperovalo, a tak roku 1927 došlo k jeho modernizaci. Vznikla jednopatrová zděná restaurace s dřevěnými šatnami po stranách, uprostřed rybníka stál odpočinkový pavilon, do vody vedla vstupní mola atd. Celý areál byl na počest Müllerovy manželky nazván Tereziiny lázně.
Rok 1989 přinesl snahu o privatizaci zdravotnických činností. Poliklinika, která byla součástí OÚNZ Ústí nad Orlicí se rozdělila na privatizovatelné jednotky a zdravotnická činnost byla zajišťována jednotlivými lékaři pod organizačním vedením okresního zdravotního rady.
Ing. Jan Šebrle byl jedním z hlavních aktérů listopadových událostí roku 1989 v Lanškrouně. Zážitky to byly natolik silné, že i po třiceti letech si je vybavuje den po dni. Ptali jsme se, jakou konkrétní událostí pro něho listopadové dění začalo?
Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen. Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic.
Rodák z Ústí nad Orlicí, navštěvoval lanškrounské gymnázium, studoval kněžský seminář v Hradci Králové a později dějiny umění v Římě. Svoji vědeckou kariéru završil funkcemi profesora na Univerzitě Karlově a Teologické fakultě v Litoměřicích, ředitele Národní galerie (od roku 1939) a zastupujícího předsedy Mezinárodního výboru pro dějiny umění. Z jeho obsáhlého kunsthistorického díla nás nejvíce zajímá publikace Soupis památek historických Čech a Moravy v okresu lanškrounském.
V Albrechticích se jedno mladé děvče zasnoubilo statnému jinochu, o němž se nic nevědělo. Tajemný ženich k ní přicházíval k dvanácté hodině noční za stoh u stavení. Proto se dívka jednou k půlnoci schovala.
Do budovy Společenského domu se v 50. letech minulého století poté, co byl dobudován sál a při Tesle vznikl závodní klub, soustředila umělecká činnost. Sál byl využíván k divadelním představením, tanečním zábavám a plesům, koncertům a dalším kulturním akcím, o nichž bude řeč v dalších dílech.