Historie

Přední část budovy Společenského domu byla postavena roku 1885 jako rodinná vila lanškrounského rodáka a podnikatele Rudolfa Emila Langera, výrobce stříbrného a zlatnického zboží. 

Své podnikání začal Langer původně v tehdejší Panské ulici (dnešní 28. října), kde si roku 1871 otevřel malou dílnu a obchod se zlatnickým zbožím. Firma R. E. Langera byla založena v roce 1872, jako tovární výroba zaprotokolována v roce 1877.

„Badatel vzduchem chlazený“ - takto nazývá sám sebe Stanislav Vimr v souvislosti s pátráním po osudech cihelen na Lanškrounsku. Zastává názor, že bádání v archivech a starých dokumentech je potřeba přenechat povolanějším a on raději dává přednost pátrání v terénu a povídání s pamětníky.

Starší ze synů Eduarda Silného Viktor studoval na lanškrounském gymnáziu, absolvoval ve školním roce 1890/91. Pracoval jako novinář. Zemřel 13. listopadu 1903 ve věku třiceti let. Ačkoliv má náhrobek na zdejším hřbitově, Lanškroun pravděpodobně není místem jeho skonu.

Část 1. - Předmluva

Během druhé světové války byla v áčku výroba cigaret a doutníků omezena.

Dnešní kostel sv.Václava v Lanškrouně byl prvně zmíněn r.1350 a původně zasvěcen P.Marii. R.1377 byl svěřen augustiniánům. Ti ke kostelu přenesli roku 1393 klášter, (býval za hradbami v místech kostela sv. Máří Magdalény). R.1645 kostel vyhořel i se třemi oltáři, varhanami a zvony. V roce 1765 nechal farář Felzmann vybudovat kůr a 1768 postavit na západní straně kostela novou věž. V 80. letech 19. století byl interiér přestavěn v neogotickém stylu.

Generál rakouské armády, který pobýval v Lanškrouně v třetím roce sedmileté prusko-rakouské války (1756-1763). Jeho vojska nedaleko Žichlínka obklíčila a zajala pruskou zásobovací kolonu a pak vedla úspěšný útok na Kladsko. Jméno slavného vojevůdce nesla vesnice Mezilesí a dodnes se tak říká vrchu, z něhož je snad nejkrásnější vyhlídka na lanškrounskou kotlinu.

V Lanškrouně žil chudý nádeník, který měl nemocné dítě. Matka mu dávala k jídlu mléko a kroupy a jednou zpozorovala, že dítě k někomu praví: "Nejez jen mlíčko, ale i kroupy!"

Vila Rudolfa Emila Langera (nynější Společenský dům) byla ve své době nejluxusnějším a nejpohodlnějším domem v celém Lanškrouně.

Jeho továrna v roce 1905 zaměstnávala 5 úředníků a 60 dělníků a byla uváděna jako nejmenší mezi velkými továrnami ve městě. V rámci celé monarchie však v oboru šlo o jeden z největších podniků. Zaměstnávala dokonce víc dělníků, než obdobné závody ve Vídni a Budapešti.

Ve třicátých letech byl Lanškroun městem s většinově německým obyvatelstvem. Ve městě žilo 5 297 Němců a pouze 1 093 Čechů. V tomto období vzrůstal u sudetských Němců nacionalismus a touha po autonomii na československé vládě. Německé obyvatelstvo v Lanškrouně se v tomto nelišilo od ostatních sudetských oblastí, nicméně míra nacionalismu zde byla výrazně nižší, než například v severních Čechách.

Volně navazující druhé setkání na téma bývalých cihelen na Lanškrounsku se uskutečnilo 2. května v městské knihovně. Ing. Stanislav Vimr zajímavě vyprávěl a promítal snímky o zdejších cihelnách téměř tři hodiny. Zároveň reagoval na maily, které obdržel po minulé přednášce a zodpovídal aktuální dotazy.